Komunikace je základem úspěchu (nejen v týmu)

Komunikace je stará, jak jsou lidstvo samo. Na téma komunikace bylo vydáno velké množství knih, dokonce si můžete koupit i Zlatou knihu komunikace od Davida Grubera (mimochodem doporučuji - více o ní najdete zde).

Já se chci nyní zmínit o případech, kdy obě strany komunikují, ale přesto se nedaří si "porozumět".

Při komunikaci totiž dochází (ať chceme nebo ne) ke komunikačním ztrátám. Můžeme je schematicky znázornit na tomto obrázku:

 

Někdy se podobné schéma interpretuje trochu zlehčeně touto posloupností rčení:

  1. „Myslet“ ještě neznamená „říct“.

  2. „Říct“ ještě neznamená „slyšet“.

  3. „Slyšet“ ještě neznamená „rozumět“.

  4. „Rozumět“ ještě neznamená „souhlasit“.

  5. „Souhlasit“ ještě neznamená „dodržet“.

  6. „Dodržet“ ještě neznamená „provést“.

  7. „Provést“ ještě neznamená „splnit“.

Snahou obou komunikujících stran (při čestných úmyslech) by mělo být, aby úbytek informací byl co nejmenší, aby se rozcházeli s maximálním porozuměním, na čem se domluvili. I proto můžete vzít v úvahu následující doporučení:

  1. Formulujte svá přání a požadavky jednoznačně
    (ne „někdo by měl“, ale „navrhuji, abyste pane Nováku koupil kávu“)

  2. Jasně odmítněte to, co nechcete
    (ne „já vlastně nemám čas“, ale „nechci se akce zúčastnit, protože…“)

  3. Pocity sdělujte v první osobě
    (ne „už zase jdete pozdě“, ale „zlobím se, že opět jdete pozdě “)

  4. Berte v potaz rovinu vztahů
    (znáte-li velmi málo příjemce, vyhněte se zlehčování a ironii, buďte „formálnější“)

  5. Orientujte se podle stavu znalostí vašeho partnera
    (nesnažte se „zesměšnit“ partnera, přizpůsobte se v rozhovoru jeho znalostem)

  6. Mluvte srozumitelně
    (ne dlouhá souvětí a úřední jazyk, ale pomalu a krátké věty a pausy)

  7. Používejte příklady a srovnání
    (ne „plocha je 10 hektarů“, ale „plocha je jako 13 fotbalových hřišť “)

Zdroj: Rolf Meier: Úspěšná práce s týmem,  Grada Publishing a.s., 2009, ISBN 978-80-247-2308-2, ukázky např. zde

(c) inforama-thorium