V nedávné publikaci [1] bylo přezkoumáno přes 130 systémů pro řízení studia (Learning Management Systems, LMS) a do detailu byly popsány funkce 16 systémů. V návaznosti na tato vyhodnocení byl v nové publikaci [2] proveden průzkum více než 250 systémů pro tvorbu obsahu (Content Management Systems, CMS) a vypracován detailní popis 15 nejdůležitějších produktů. Ve spolupráci s Marco Kalzem bylo toto obrovské množství CMS roztříděno do kategorií dle pedagogických předpokladů, přičemž volba “interaktivity” byla rozhodujícím kritériem posuzování. V zájmu větší specifičnosti byl použit daný typ a dané množství didaktických interakcí.
V dalším textu uvádíme tři prototypové modely vzdělávání a pět různých výukových typů systémů pro tvorbu obsahu (CMS). Poté jsme provedli analýzu těch modelů výuky, které jsou nejvhodnější pro každý druh CMS.
Tři prototypové modely vzdělávání
1. Transfer znalostí (Výuka I)
Dle tohoto výukového modelu jsou studentovy znalosti založeny na vědomostech a zkušenostech, kterými disponuje učitel. Učitelé vědí, co studenti potřebují k tomu, aby se něčemu naučili a zodpovídají za to, jak znalosti předat, aby si je student co možná nejsnadněji zapamatoval. Předané znalosti jsou znalosti abstrahované na základě speciální přípravy či výcviku (tzv. didaktická příprava) tak, že studenti jsou schopni obsah pojmout nejen rychle, ale i dlouhodobě zapamatovat. Tento model má určitá pojítka a vazby na dnes již zastaralou výukovou teorii behaviourismu.
2. Získání, kompilování a hromadění znalostí (Výuka II)
Tento výukový model předpokládá, že studium je aktivní proces, který si student náležitě rozplánuje, reviduje a rozmýšlí. Student sám je jeho aktivní entitou a jeho či její vlastní aktivita je oporou nebo dokonce i nezbytnou podmínkou studijního procesu.
Při Výuce I vyučující nemá zájem kontrolovat momentální studijní činnost vykonávanou studentem, ani na ni dohlížet. Důležité jsou pouze dosažené výsledky. Při Výuce II je však celý studijní proces se všemi svými meziobdobími, těžkostmi a provizorními výsledky pod dohledem vyučujícího. Při Výuce I studenti v zásadě získají buď správnou nebo špatnou zpětnou vazbu, zatímco ve Výuce II se učitelé snaží jednak pomoci při odstraňování nesprávného způsobu osvojování látky a chybných studijních postojů a též asistovat v reflektivním procesu tak, aby si student vybudoval konzistentní mentální model v dané oblasti předmětu. Výuka II je blízká kognitivismu.
3. Rozvíjení, vytváření a budování znalostí (Výuka III)
Dle modelu Výuky II jsou všechny problémy a úkoly prezentovány učitelem. Ale chceme-li naučit studenty, jak být učitelům partnerem, jak vynalézat nové věci či jak produkovat a generovat nové poznatky, je nezbytné zajistit speciální studijní prostředí. Je třeba vytvořit podnětné prostředí, které je dostatečně komplikované, nejisté, nestabilní a specifické tak, aby v něm staré klasické znalosti nebo řešení přestaly fungovat.
V rámci modelu Výuka III se učitelé i studenti musí stejnou měrou ponořit do situace, kde výsledek není předurčen. Jak učitelé, tak i studenti musí společně zvládat jednotlivé aktuální situace a rozdíl mezi učitelem a studentem bude pouze v množství získaných zkušeností a metaznalostí při posuzování komplexních situací (např. jak navrhnout lokální experimenty) ve prospěch učitele.
Výuka III má silné vazby na konstruktivismus.
V rámci CMS (Systémy pro tvorbu obsahu) rozlišujeme pět typů výuky
Na základě uvedeného pedagogického přístupu jsme zvolili 5 hlavních typů CMS.
1. Tzv. „čistý” CMS
Jedná se o klasický typ CMS, který se na trhu objevil jako první. Je charakterizován pracovním tokem mezi jednotlivými typy přístupových práv (authoring). Prototypově děláme rozdíl mezi šéfredaktory (kteří zodpovídají za vše), koeditory (kteří zodpovídají za určité oblasti, např. editor pro obchodní činnost) a autory (kteří pouze píšou články, ale nemají právo je publikovat na webové stránce bez kontroly editorů.) Z administrativního hlediska bychom měli rozlišovat vedoucího editora (který zodpovídá za kategorie a skriptovací funkčnost CMS) od grafického editora (který navrhuje šablony).
Z našeho pedagogického hlediska se tato přístupová práva (authoring) mohou dělit mezi jednotlivé pedagogické funkce, např. učitel, asistent, zahraniční lektor pro obsahy a dále vedoucí katedry a administrátor pro organizační otázky. Osoba, pro kterou jsou obsahy určeny (čtenář), je v našem případě posluchač nebo student. V tomto bodě by mělo být jasné, že tento typ CMS představuje dle našeho chápání výukový model založený na transferu znalostí (Výuka I).
Mezi typické příklady tohoto typu CMS patří:
• Mamboserver: http://www.mamboserver.com/
• OpenCMS (CMS zdarma): http://www.opencms.org/
• Plone: http://plone.org/
• Typo3: http://typo3.org/
• ZMS: http://www.zms-publishing.com/
2. Weblogové systémy pro správu obsahu
“Weblog je webová stránka obsahující různé příspěvky nebo jiné typy informací, které jsou obvykle sestupně chronologicky uspořádané, tzn. nejčerstvější příspěvek nahoře a nejstarší dole…” [19, str.7]
Díky tomuto chronologickému uspořádání mohou být weblogy využívány coby diskusní nástroj v rámci individuálního reflektivního procesu. Ve vzdělávacím kontextu existují dvě důležité funkce:
• TrackBack - sdělovací mechanismus, který umožňuje autorům přiřadit svůj odkaz k právě probíhající diskusi na internetu.
• Syndikace obsahu - metoda využívaná autory ke společnému sdílení svých obsahů. Jedná se o specificky zadaný formát (RSS kanál = Rich Site Summary nebo Really Simple Syndication), do kterého se mohou přihlásit i další autoři. Je tudíž možné převádět texty z uživatelské stránky na svou vlastní webovou stránku.
Weblogy je možné chápat jako diskusní nástroje, které mají schopnost uplatnit diskusi po celém světě. Jsme-li zvyklí psát si krátké osobní poznámky (“mikroobsahy”), pak se weblogy stanou podnětem k diskusi v rozsahu toho weblogu, na kterém zápis vznikl, který je současně zdrojem metapoznávání na vlastním weblogu a tudíž šířením diskuse po celé zeměkouli. V tomto smyslu jsou weblogy téměř dokonalým partnerem pro Výuku II, ale mohou být využívány též pro Výuku I (např. jako tradiční CMS) nebo dokonce ještě lépe pro Výuku III. (Díky svému víceúčelovému využití jsou weblogy často označovány za nástroje Swiss Army, ale jak uvidíme dále, existuje další ještě vhodnější kandidát víceúčelových nástrojů.)
Jako příklady weblogů uvádíme:
• Blogger: http://www.blogger.com/start
• Manila: http://manila.userland.com/ a. Radio: http://radio.userland.com/
• Movable Type: http://www.movabletype.org/
• pMachine: http://www.pmachine.com/
• TypePad: http://www.typepad.com/
3. Kolaborativní CMS (C-CMS nebo Groupware)
Základem těchto systémů je společný rozvoj a spravování společně sdílených zdrojů. Jedná se zde o druh chráněné interakce v rámci jedné specifické skupiny. Pokud jsou tyto interakce cílené, pak neexistuje komunikace s širokou veřejností. Rovněž není třeba stanovit záměr se specifickým studijním cílem, poněvadž členové dané pracovní skupiny se učí prostřednictvím kolaborativní činnosti. Prototypová aplikace přistupuje ke všem členům pracovní skupiny rovnocenně i v případě, že by byl uplatněn diferencovaný systém ohledně přístupových práv (authoring).
V naší teoretické struktuře je tento typ CMS nejvhodnější pro Výuku III.
Mezi typické příklady této kategorie patří:
• BSCW: http://bscw.fit.fraunhofer.de/ a http://www.bscw.de/
• Convea: http://www.convea.com/
• EGroupware: http://www.egroupware.org/
• IBM Lotus Notes: http://www-306.ibm.com/software/lotus/
• PhpGroupware: http://www.phpgroupware.org/
4. Systémy C3MS (Content-Community-Collaboration Management Systems)
Systémy C3MS představují ve výuce to, co již zmíněná značka Swiss Army ve výrobě nožů. Tento typ CMS nabízí (virtuálním) komunitám možnost rozvíjet doménové specifické obsahy.
Tyto systémy využívají kolaborativního mechanismu a velkého množství specializovaných modulů (např. kdo je online, vyhodnocování, průzkumy, posudky, kritiky, citace atd.) a jsou maximálně orientovány na danou komunitu. C3MS mohou fungovat jednak jako klasické CMS nebo jako kolaborativní weblogy. Díky kombinaci všech příspěvků na jedné webové stránce je možné využívat C3MS k tvorbě doménového specifického archívu. (Další podrobnosti o tomto typu CMS z pedagogického hlediska najdete ve vynikající práci od [4]).
Model Výuky III je dokonalou partií pro systém C3MS – jak už to ostatně vyplývá z jeho názvu. Jelikož je možné přepínat různé moduly, může být též snadno využíván i pro jiné výukové metody.
Mezi typické příklady tohoto nového druhu CMS patří:
PhpNuke: http://phpnuke.org/
PostNuke: http://www.postnuke.com/.
5. Wiki Systémy
Wiki systémy jsou pravým opakem systémů CMS – tzn. že nevyžadují diferenciaci přístupových práv (authoring). Podstatu Wiki systému vyjadřuje následující věta: kdokoli může změnit cokoli! Za tímto jednoduchým přístupem se skrývá – v termínech naší teoretické struktury - naplnění ideálu Habermase o obecně orientované struktuře komunikace. Je zajímavé, že přestože tato Habermasova idealizace byla mnohokrát současnými vědci kritizována, tak dnes funguje v podobě Wiki! Informace naleznete na adrese internetové encyklopedie Wikipedia. Tento společný projekt vznikl v lednu 2001 a dnes disponuje již 302.617531.311 články v anglické verzi. Mezitím našel tento nápad uplatnění v dalších 96 93 (!) jazykových verzí, z nichž každá nabízí minimálně 100 článků, přičemž 22 jazykových verzí má již více než 10.000 článků a navíc v 5 8 sesterských projektech (Meta-Wiki, Wiktionary, Wikibooks, Wikiquote a Wikisource). Za zmínku stojí ta skutečnost, že se jedná o dobrovolnou iniciativu a obsah serveru je zdarma!
CMS-Wiki je skupinou aplikací (WikiWebs), které využívají pro svůj publikační systém speciální poznámkový jazyk (WikiWords). Rozhraní je zcela jednoduché a to je jeden z hlavních důvodů jejich rychlého a širokého rozšíření.
Wiki systémy jsou stejně jako Groupware kolaborativním softwarem, kde však pojem spolupráce dosahuje svého maxima. Wiki systémy ignorují pojem specifické cílové skupiny (každý na světě má právo spolupracovat), jakož i jasně definovaný právní systém (každý může napsat, doplnit, korigovat, editovat a dokonce zrušit kterýkoli článek!). Nikdo již není vlastníkem článku, který začal psát.
Na základě naší teoretické struktury jsou Wiki systémy řazeny do sféry Výuky III, která rozhodně není, jak si dobře vzpomínáte, výukou účelovou. Všechny instalace Wiki jsou buď založeny na různých programovacích jazycích nebo mají rozdílné schopnosti modifikujíce tak původní Wiki.
Uvádíme několik příkladů Wiki:
• Wiki: http://c2.com/cgi-bin/wiki (původní Wiki)
• Twiki: http://twiki.org/ (pro podnikatelské účely)
• Swiki: http://minnow.cc.gatech.edu/swiki (založený na programovacím systému Squeak)
• Zwiki: http://www.zwiki.org/FrontPage (založený na Zope)
• JSPWiki: http://www.jspwiki.org/Wiki.jsp (založený na Java Server Pages)
Závěry
Nástrojů, které mohou být použity jako kladivo, existuje mnoho, ale pouze jeden typ nástroje je specializovaný na jeden specializovaný úkon, například na zatlučení hřebíků do zdi. V závislosti na velikosti hřebíků a materiálu zdi použijeme pouze jednu speciální řadu kladívek. V následujícím schématu s výukovou spirálou jsme pro každou požadovanou aktivitu zařadili ten nejvhodnější podpůrný nástroj.
Výuková spirála
Je třeba si na závěr uvědomit, že všechna tato schémata jsou pouze přibližným vymezením, jelikož každé tvrzení může být současně vždy zpochybněno jinou objektivní, subjektivní a společenskou příčinou