Mezinárodní den dětí se slaví každoročně 1. června. U příležitosti dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce. Den dětí má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Svátek se slaví v mnoha zemích světa.
Oslavu dne dětí navrhla v roce 1949 Mezinárodní demokratická federace žen, Mezinárodní odborové sdružení učitelů a Světová federace demokratické mládeže. Mezinárodní den dětí se poprvé slavil 1. června 1950 ve více než 50 zemích celého světa. Pevné datum, tedy 1. červen, bylo stanoveno až na mezinárodní konferenci pro ochranu dětí v roce 1952.
Během roku se připomínají i jiné významné dny věnované dětem, např.:
16. červen vyhlásila Organizace africké jednoty Dnem afrického dítěte v roce 1991 a je vzpomínkou na smutné události z roku 1976. Toho památného dne tisíce školáků protestovalo v ulicích jihoafrického Soweta proti nízké kvalitě systému vzdělávání a kvůli nucené výuce v afrikánštině. Během následujícího krveprolití byly stovky z nich během protestního pochodu zastřeleny. Tento den je také příležitostí pro mnohé organizace ve světě, aby mobilizovaly své síly v boji proti chudobě a upozornily veřejnost na problematiku práv dítěte.
Mezinárodní den pohřešovaných dětí má vyjádřit podporu rychlému dohledání ztracených a uneseným dětí a jejich rodinám. Zároveň upozorňuje na vážná ohrožení životů a zdraví pohřešovaných dětí, které se mohou stát obětí sexuálního zneužívání, prostituce a dalších trestných činností.
Dnešní věda ví bezpečně, kdy začíná lidský život - v okamžiku početí (oplození). Při spojení zárodečných buněk matky a otce. Když se 23 chromozomů ze spermie spojí s 23 chromozomy z vajíčka, vznikne nová lidská bytost. Je to jedinečná lidská bytost, neboť žádná taková lidská bytost nikdy předtím neexistovala a žádná taková bytost nikdy nebude znovu existovat. Geneticky se naprosto odlišuje od těla otce nebo matky. Život každé jednotlivé lidské bytosti, každého člověka, začal jeho početím. Nenarozené miminko už v první fázi života (odborně nazývané zygota) obsahuje všechny potřebné informace pro každý detail tělesného vývoje - pohlaví, barvu vlasů a očí, výšku, odstín pleti, atd. Nic už k němu nebude přidáno, potřebuje "jen" vyrůst.
A to se v prvních fázích života děje velmi rychle. Základy mozku, míchy a nervových uzlin jsou vytvořeny už 20. den života. Tři týdny po početí začíná nenarozenému dítěti tlouct srdce. 28. den jsou založeny základy obratlů, lebečních kostí, svalů a začínají být zřetelné základy očí, uší, rukou a nohou. V šestém týdnu těhotenství se už dají zaznamenat mozkové vlny nenarozeného dítěte. Mozek kontroluje na čtyřicet základů kosterních svalů, nervy prorůstají do základů vnitřních orgánů. Formují se čelisti a základy zubů. Koncem druhého měsíce žaludek vytváří žaludeční šťávu a začaly fungovat ledviny. V devíti týdnech se miminko v děloze už čile pohybuje. "Poskakuje" v plodové vodě, máchá rukama, tahá za pupeční šňůru, kope, otáčí hlavičkou, otevírá pusu a protahuje se. Brzy začne polykat plodovou vodu a cucat si paleček. Ve třetím měsíci se také vytvářejí papilární linie podmiňující jedinečné otisky prstů. Oční víčka srůstají, aby chránila vyvíjející se oči dítěte, které jsou již citlivé na světlo a otevřou se znovu koncem 7. měsíce. Kdyby se někdo dotkl jeho dlaně, sevře ruku v pěst. Všechny orgány a orgánové systémy jsou již kompletně vytvořeny a potřebují "jen" dozrát. V 16. týdnu nenarozené dítě měří asi 14 cm a váží okolo 200 gramů. Slyší, vnímá matčin hlas a tlukot jejího srdce, ale i vnější zvuky. Vědci, kteří do dělohy těhotné ženy vsunuli hydrofon, zaznamenali zvuk, který se podobá zvuku atmosféry v obývaném bytě. Dítě slyší oběh krve v matčiných žilách, zvuky, které vydávají její žaludek a střeva i její vlastní hlas, který prochází tkáněmi, kostmi a tekutinou, a hlasy ostatních lidí v místnosti. Tep nenarozeného dítěte se zpomaluje, když slyší hlas matky, z čehož zřejmě vyplývá, nejen že nenarozené dítě slyší a poznává ten zvuk, ale hlas matky ho uklidňuje.
U nenarozeného dítěte se také střídá cyklus spánku a bdění. Během spánku REM se pohybují oči nenarozeného dítěte rychle sem a tam jako u dospělého a mnoho vědců je přesvědčeno, že dítě sní. Vědci se domnívají, že nenarozené děti mají sny o tom, co znají - o pocitech, které zažívají v těle matky.
Ve 20. týdnu těhotenství dítě měří asi 20 cm a váží okolo 450 gramů. Díky pokročilé lékařské péči je již možné dítě zachránit, pokud dojde k předčasnému porodu. V České republice se však umělé potraty legálně provádějí až do 24. týdne! V tomto případě už není pochyb o tom, že se jedná o vraždu. Koncem 24. týdne fungují kožní potní a mazové žlázy. Jemnou kůži dítěte chrání před vlivem amniové tekutiny zvláštní tukový povlak - mázek (vernix). V sedmém měsíci má již mozek dítěte tolik buněk, kolik jich bude mít při porodu. Dítě využívá čtyři smysly - zrak, sluch, chuť a hmat. Do podkožního vaziva se začíná ukládat tuk jako izolace i jako zásoba energie. Plynule se zvyšuje tvorba protilátek. Dítě spolyká nejméně čtyři litry amniové tekutiny denně. Často má škytavku. Čirá amniová tekutina se každých 24 hodin asi osmkrát vymění. V devátém měsíci srdce přečerpá 1136 litrů krve denně. Ke konci tohoto měsíce je miminko připraveno na porod, který je navozen zvláštním signálním řetězcem řízeným mozkem dítěte. Narozením dítěte se jeho vývoj pochopitelně nezastaví. Několik měsíců po porodu ještě dozrávají mozkové buňky a smyslové orgány - například oči jsou zcela vyvinuty až několik měsíců po narození. A v následujících letech bude dítě ještě růst a vyvíjet se k nepoznání...
Dnes již víme, že nenarozené dítě v děloze není žádný "shluk buněk", ale žijící a vnímající lidská bytost. 25. březen byl vyhlášen Dnem nenarozeného dítěte. Věnujme svou vzpomínku dětem, které se ho nedožily, protože byly před narozením zabity.