Ze stručné zprávy UIV vyjímám několik fakt, popisujících nepotěšitelný stav znalostí našich žáků, který de facto odráží minulý způsob vývoje vzdělávání v ČR a mj. také úroveň práce našich pedagogů. Není to samozřejmě jediná příčina poklesu v žebříčcích. Nelze všechny pedagogy házet do jednoho koše, jejich práce není jednoduchá. Dle mého soudu je třeba se zaměřit na systém řízení škol, na management škol, protože tato oblast je v reformě významně podceňována.
Podívejte se na dílčí výsledky.
Mezinárodní výzkum PISA (Programme for International Student Assessment) proběhl v roce 2009 v 65 zemích celého světa včetně České republiky pod hlavičkou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výzkum byl zaměřen na zjišťování úrovně
dovedností a znalostí patnáctiletých žáků.
V roce 2009 se podle tříletého klíče testovala především gramotnost čtenářská.
Čtenářská gramotnost patnáctiletých žáků je měřena na základě testových úloh, které jsou orientovány na získávání informací z textu, na jejich interpretaci a jejich následnou využitelnost mimo vlastní text, tzn. například hledání souvislostí mezi informacemi z textu a čtenářovou osobní znalostí světa nebo souvislostí s informacemi z jiného zdroje.
ČEŠTÍ ŽÁCI DOSÁHLI V TESTU ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI POUZE PODPRŮMĚRNÝCH VÝSLEDKŮ. Jejich výsledky jsou srovnatelné např. s výsledky rakouských a slovenských žáků; avšak žáci ze sousedního Polska, Německa a také žáci z Maďarska dopadli lépe (viz obr. 2.2 in: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 – Umíme ještě číst?, ÚIV, Praha 2010). Česká republika se rovněž nachází mezi pěti zeměmi OECD, ve kterých došlo OD ROKU 2000 K VÝZNAMNÉMU ZHORŠENÍ VÝSLEDKŮ (Austrálie, Švédsko, Rakousko a Irsko).
Čeští žáci mají největší problémy s posuzováním obsahu a formy textu. Lépe na tom jsou s vyhledáváním informací v textu a jejich zpracováním, nicméně i v tom jsou podprůměrní.
Zde byl výsledek českých žáků průměrný, avšak v období od roku 2003 do roku 2009 se výsledky českých žáků zhoršily nejvíce ze všech zemí, které se obou cyklů výzkumu zúčastnily. Z výzkumu vyplývá, že horší výsledky se týkají všech druhů škol s výjimkou škol speciálních, které zůstaly zhruba na stejné úrovni.
Výsledek průměrný. Za poměrně krátké časové období od roku 2006 do roku 2009 doznaly výsledky českých žáků druhého nejvyššího zhoršení mezi zúčastněnými zeměmi. Ke zhoršení došlo ve všech druzích škol kromě středních odborných škol bez maturity, kde se výsledky téměř nezměnily.
Z doprovodných dotazníků vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Nejlepší vztah ke škole mají žáci čtyřletých gymnázií, přesto se ve škole nudí téměř polovina z nich. Na víceletá gymnázia dle vlastních slov nechce chodit čtvrtina patnáctiletých žáků.
Podrobnější závěry najdete na webu UIV.