1. Absolutní pozornost partnerovi
– když vstoupí Vaše dítě (partner) do Vašeho prostoru, odložte práci a věnujte mu svou absolutní pozornost.
2. Řekněte, co cítíte
- projevte své skutečné emoce -“Jsem z toho smutný(á)”, “Nemám z toho radost”.
3. Věřte, mějte pochopení
– projevte svému dítěti (partnerovi) důvěru, věřte jeho obhajobě
– buďte chápaví - když dítě něco vyvede, nechce být kritizované, chce být pochopené.
4. Otázka na minulost
- položte otázku směřující do minulosti - např. “Na čem jsme byli dohodnuti?”
- vyvarujte se cynickým otázkám typu “Jak to, že…?”
5. Otázka na přítomnost
- zeptejte se na současný stav - např. “Souhlasíš s tím, že…?”
6. Upozornit na důsledky
- pozitivní upozornění na důsledky místo vyhrožování
- přeneste zodpovědnost za nesplnění dohody na Vaše dítě (partnera).
7. Otázka na budoucnost
- povzbuzujte své dítě i partnera otázkami orientovanými do budoucna - např. “Co navrhuješ?”, “Jak chceš vyřešit tuhle situaci?”
8. Pochvala za přístup
- pochvalte v případě dobrých nápadů Vašeho dítěte (partnera) :-)
- oceňte jej za pozitivní přístup k jeho postoji pro vyřešení problému.
9. Ověřte reálnost
- pokud Vaše dítě (partner) přijde s návrhem, ověřte si, zda je realizovatelný
- ověřte si proces realizace - např. otázkou: “Jak to chceš udělat?”, “Co konkrétně uděláš?”, “Jaké konkrétní kroky navrhuješ?”
10. Ověřte akceptaci
- ujistěte se, zda jste si s dítětem (partnerem) skutečně pozoruměli
- zda došlo k akceptaci návrhů
- použijte např. otázky např.:”Mohu se na tebe spolehnout?”
11. Pozitivní závěr
- povzbuzení, motivace - ujistěte dítě, že jej budete mít rádi stejně bez ohledu na výsledek
- motivujte jej - “Dej do toho všechno!” - “Já ti věřím!”
Používejme v životě pravidlo:
Tvrdý k dohodám, měkký k člověku.
Zdroj: Motivační impulsy