Když půjdete nakupovat do obchodu s potravinami, z většiny
regálů vám budou radit: „Kup si sušenky, jsou v akci!“, „Vezmi si mléko, je
zdravé!“, „Nutně potřebuješ tuto čokoládu, dodá ti rychle energii!“.
Pokud nevíte, PROČ tam jste, odejdete s plným
košíkem věcí, které se k sobě nehodí a po kterých vám bude těžko.
Kdo z vás má takové zkušenosti?
A kdo z vás má podobné zkušenosti ze školy?
Neslyšíte častokrát věty: „Máme skvělou interaktivní
podlahu!“, „Tady je dotace na VR brýle!“, „Nainstalujte si tuto novou AI
platformu!“, „Naše 3D tiskárny jsou nejlépe použitelné pro vaši školu!“, „Pro
výuku programování jsou tyto roboty nepostradatelné“,… Tak tomu bylo dříve, je
v současnosti a bude i v budoucnosti. To je úkolem výrobců, resp. jejich
obchodníků. Nezřídka možná vaši kolegové podlehli, a tak máte ve škole spoustu
digitálních zařízení, které „do sebe nezapadají“, nenavazují na sebe, nejsou
často kompatibilní, není jich dost pro celou třídu apod. Často pak máte pocit,
že sice toho máte ve škole hodně, ale kolegové technologie používají velmi málo
a pro spoustu z nich jsou spíše jen přítěží než pomocníkem.
Představte si dvě školy. Mají stejný rozpočet, stejné
vybavení a obě dostaly stejnou dotaci na digitální pomůcky, nakoupily si, co
chtěly.
V té první škole se digipomůcky zamkly do skříně. Učitelé
se jich bojí, protože jim nikdo pořádně neřekl, k čemu jsou dobré, a tak je
nechtějí používat.
V té druhé jsou digipomůcky také ve skříních, SKORO se
nepoužívají... DOKUD NEDÁVAJÍ SMYSL. Učitelé tam vědí, že jejich cílem není
naučit děti klikat, měřit, programovat, ale naučit je kriticky myslet, tvořit a
spolupracovat. Digipomůcky tam nejsou cíl, ale cesta.
Jakou školu byste chtěli mít?
Záleží na vás, rozdíl mezi těmito školami totiž není
v penězích, častokrát ani ve vybavení, ale je v přístupu, v klimatu školy,
v přístupu ke vzdělávání. Rozdíl je v tom, že na první škole „jen“ učí
technologie ovládat a používat, zpravidla každý po svém. Na druhé škole chtějí
připravit děti na svět, který ještě ani neexistuje, a tedy technologie jsou pro
ně jen prostředek.
Ta druhá škola má někoho, kdo rozumí jejich PROČ. Má
svého metodika ICT, který dokáže ve škole najít správný „celer“.
Spisovatel Simon Sinek, skvělý propagátor leadershipu,
používá metaforu, které říká Celerový test. Pokud je vaším PROČ zdravý
životní styl, projdete regály a koupíte si jen ten celer. Všechno ostatní
ignorujete, i kdyby to bylo zadarmo.
Ve škole je to stejné, bez jasného PROČ se
vaše škola stane hřbitovem drahých digipomůcek, na které padá prach, protože je
nikdo pořádně nevyužívá...
Naše studium „Metodik a koordinátor ICT“ Vás naučí
provádět Celerový test. Jako metodici nebudete ti, co říkají „ano“ na
každou technickou novinku. Budete ti, kteří se zeptají: „Pomůže nám tohle
konkrétně v tom, aby naše děti lépe spolupracovaly? Ne? Tak to nepotřebujeme.“
A jak na to přijdete?
Koncepčním systémovým přístupem. Vycházíme ze vzdělávací
strategie školy, z poznávání procesů, které ve škole probíhají a postupně
stavíme základy dlouhodobé strategie v oblasti ICT podpory života školy, resp.
sázíme semínka celeru.
Pro všechny oblasti strategie si každý účastník studia
stanovuje priority dle Paretova pravidla 80:20 i s využitím Eisenhowerovy matice
NUTNÉ x DŮLEŽITÉ. Jinak řečeno, vybíráme, které rostlinky budeme zalévat, a u
kterých se to nevyplatí.
Je jasné, že tyto základní kameny nestaví metodik ICT sám.
Učíme se sestavovat funkční pracovní tým, který bude metodikovi pomáhat
s plánováním, a hlavně s realizací ICT plánu. Velkou inspirací je pro nás kniha
Jiřího Plamínka: Vedení lidí, týmů a firem.
Na konkrétních věcných oblastech studia budoucí metodici
ICT řeší modelové případy a zkoušejí si sestavovat dílčí části ICT plánu. Ve
svých školách si po prezenční výuce nastavují pravidla pro řešení daných
oblastí, nákupů, metodik používání digitálních pomůcek, pravidel práce s daty,
jak komunikovat s kolegy, … Výsledkem tohoto snažení jsou různé postupy,
podpůrné materiály pro systémový, resp. systematický postup řešení různých
situací tak, aby se postupně ve škole vytvářelo sdílené tvůrčí klima, v němž se
cítí učitelé bezpečně a ví, proč to dělají.
Při obhajobách závěrečných prací pak studující ukazují,
jaký systém si postavili a jaké s ním mají první zkušenosti.
Svět se mění a naše školy s ním. Můžeme se buď nechat
unášet sem a tam vlnami nových technologií a doufat, že se v tom chaosu
neutopíme, nebo můžeme postavit loď, stanovit jasný směr a bezpečně plout za
splněním našich společných cílů.
Pokud cítíte, že vaše škola potřebuje víc než jen nové
kabely, správce počítačů, pomahače kolegům, správce školního webu…, pak je toto
studium pro vás. Přijďte se naučit, jak vést svou sborovnu do budoucnosti, ve
které se všichni budou cítit bezpečně a kompetentně.
Metodik s jasným PROČ šetří škole peníze, kolegům nervy
a žákům čas.“
Co můžete udělat teď?
Naskenujte si tenhle QR kód – najdete tam neformální
dotazník „Celerový test pro vaši školu“. Zkuste si ho vyplnit v klidu u kafe.
Pro ty, kteří nemají čtečku QR kódů:
https://forms.office.com/r/dhcfcGWLX7?origin=lprLink
Radek Maca
