Sachsenhausen byl nacistický koncentrační tábor, který se nacházel v severním Německu přibližně 25 kilometrů od centra Berlína. S výstavbou započali vězni během léta 1936. Dle slov velitele SS Heinricha Himmlera se mělo jednat o zcela moderní, jedinečný tábor, který mělo být možné v případě potřeby neustále rozšiřovat. Tábor pro vězně měl tvar trojúhelníku, jenž měl být kontrolován z jednoho bodu, centrálně umístěné vstupní Věže „A“, čímž měla být symbolizována absolutní moc SS. Původně se počítalo s kapacitou asi 10 000 vězňů.
S vypuknutím druhé světové války počet vězňů v táboře prudce narůstal, v dubnu 1943 okolo 23 000 a v únoru 1945 dokonce okolo 70 000.
Příděly jídla byly naprosto nedostatečné, péče většiny lékařů SS byla v podstatě omezena na asistování při mučení a popravách a na rozhodování o životě a smrti nemocných vězňů, pokud je za nemocné vůbec považovali. Vězni samotní byli každodenně vystaveni neomezené zlovůli ze strany SS. Hlavním úkolem vězňů byla zničující práce pro podniky SS, stavební a později i zbrojní průmysl.
Nacházela se zde i menší plynová komora, sloužící k testování „Cyklonu A“, který byl na rozdíl od Cyklonu B tekutý a byl v místnosti na oběti rozprašován. Přesný počet obětí plynové komory zůstává zatím neznámý. Pravděpodobně šlo o několik stovek obětí. V táboře zahynulo 70 000 lidí. Po válce byl tábor nadále využíván Sovětskou armádou. Vedle několika nacistických zločinců představovali většinu osazenstva tábora odpůrci Sovětského svazu a pozdějšího východoněmeckého režimu.
Tábor byl osvobozený dne 30. dubna 1945 sovětskou armádou.
„Při zatčení jsem vážil 73 kilo, když jsem tu pak jako vězeň utíkal, měl jsem 43. Honili nás tu dokola po různých druzích povrchu. Pořád: Dělej, dělej, věčné bití. Je těžké věřit, že to byli lidi,“ (Peter Joseph Snep, přeživší bývalý juniorský mistr v běhu).
Zdroje: wikipedie a dokumenty