Jak zvládnout hněv, vztek a zlost

Jsou dny, kdy nás všechno víc dráždí a zlobí než obvykle. Přistihujeme se, že máme blízko k výbuchu a stačí jen nepatrně "škrtnout"... Ona pověstná poslední kapka přetekla a dala do pohybu celou lavinu emocí a my už to nemůžeme zastavit. Tak se stává, že náš hněv padne bohužel na někoho, kdo vůbec za nic nemůže, kdo nic nezpůsobil, a proto ani nechápe naši prudkou a nepřiměřenou reakci.

Větší a nepřiměřená dráždivost je v některých případech známkou explozivní osobnosti, jindy může být příznakem hrozícího stresového selhání a hlavně u osob, které na sobě nesou velkou zátěž.

Jestli vás někdy zaskočí stav, kdy se uvnitř cítíte jako bublající papiňák, zkuste se řídit následujícími radami:

Máte právo na to mít zlost a ani to nemusí mít zjevný důvod.
Na počátku mohlo být zklamání, uražení, ponížení či něčí odmítnutí.
Když vás něco dusí a zlobí, nedržte to v sobě a netrpte mlčky a ublíženě, snažte se uvolnit... třeba se zeptat.
Zvažujte všechny svoje reakce, všechno je třeba řešit postupně a systematicky.
Musíte si přesně označit příčinu, co váš hněv způsobilo, nepřenášet to na nevinné..
Nenechávejte narůstat hněv a nechat ho přerůst do jiné situace.
Vyjádření hněvu neodkládejte, ale vyvarujte se trikům:
- za každou cenu vyhrát
- nadávkám
- citovému vydírání
- kladení neoprávněných požadavků
- neudílet rány pod pás
A jak se zbavit vzteku, když jste na pokraji výbuchu:
- zavřete oči a třikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte
- počítejte pomalu po třech od padesátky k nule
- otočte se dvakrát doleva a třikrát doprava a říkejte si přitom zaklínadlo - třeba elce, pelce do pekelce...
- udělejte třicet kroků kamkoli
- rozevřete široce oči, ústa a vyplázněte jazyk, jak nejvíce můžete
Zbytečně nespěchejte a vyhněte se nervákům
Uvědomte si, že je vždy nutné přesně formulovat příčinu, přesně označit, co hněv způsobilo.

Informace byly čerpány z knihy: Cimický Jan: Psychotesty, Fragment s.r.o. 2009