Malíř Apellés nebyl žádný mazal. Byl naopak pokládán za nejlepšího malíře. Maloval na dvoře Filipově, který později zaměnil za dvůr Alexandra Velikého. Apelléovým obrazům se všichni obdivovali, ale i on jednoho dne našel svého kritika. Stal se jím švec, který postřehl, že velebený malíř namaloval na sandálu jedné z četných postav o poutko méně. Nesměle to podotkl, ale Apellés výtku přijal. Poutko přimaloval a obraz zbavil jediné viditelné chyby.
Autor kritiky však neskonale zpychl. Vědomí, že sám veliký Apellés opravil obraz podle jeho rady, ho natolik vyvedlo z míry, že zanechal ševcování, a chodil kritizovat obrazy. Jeho postřehy ovšem nevynikaly odborností a při jednom z nich Apellés pravil: „Ne sutor supra crepidam!" (Není švec nad sandál!) Čímž chtěl říci, že hodlá ševcovu kritiku respektovat pouze tehdy, bude-li se týkat obuvi, v jejíž výrobě je na slovo vzatým odborníkem.
Apelléův výrok se stal slavným a ujal se na celém světě, i když překlad není vždy doslovný. Nicméně i naše: „Ševče, drž se svého kopyta!" vystihuje podstatu problému a lze s ním pouze souhlasit.
Informace byly čerpány z knihy:
Švandrlík Miloslav, Neprakta Jiří Winter: Proč se to říká, Nakladatelství Epocha, 2005, ISBN 80-86328-72-4
(c) inforama-thorium