- složené strunné

Housle

mají dvoudeskovou rezonanční skříň s mírným klenutím obou desek a čtyři struny, na které se hraje smyčcem. Vznikly v 16. století a jejich tvar se dodnes v podstatě nezměnil (určitý tvarový vývoj prodělal pouze smyčec). Je to nejrozšířenější hudební nástroj, houslisté dnes tvoří přibližně třetinu členů symfonického orchestru.

Viola

má stejný tvar jako housle, ale je větší a má temnější zvuk. Její vývoj ukončil až počátkem 18. století italský houslař Antonio Stradivari (1644 - 1737).

Violoncello

je asi 125 cm vysoké a má čtyři struny. Hráč sedí při hře na židli a má nástroj mezi koleny. Vzniklo koncem 16. století.

Kontrabas (basa)

též basa, je největším a nejhlubším smyčcovým nástrojem. Jeho výška dosahuje 2 m, má čtyři až pět strun a hráč při hře buď stojí, nebo sedí na vysoké židli. Nástroj vznikl koncem 16. století.

Loutna

je drnkací nástroj s hmatníkem. Patří k nejstarším nástrojům (doložena před 5000 lety v Mezopotámii), v Evropě byla v 15. - 17. století nejdůležitějším nástrojem.

Mandolína

je typicky italský hudební nástroj. Vznikla na přelomu 16. a 17. století, dnešní typ má obvykle čtyři dvojmo vedené struny a rozechvívá se trsátkem.

Balalajka

ruský lidový nástroj, strunný trsací s hmatníkem, má rezonanční skříň ojedinělého trojúhelníkového tvaru. Dnes existují celé balalajkové soubory.

Bendžo

drnkací nástroj afrického původu s hmatníkem, má č - 7 strun. V Americe se uplatnil v džezu, byl však vytlačen kytarou.

Kytara

je nástroj drnkací s hmatníkem, skládá se z trojdílné rezonanční skříně se dvěma plochými deskami (luby). Ve Španělsku byla jako lidový nástroj známá již ve středověku, do celé Evropy se však pronikla až v 18. století. Dnes se uplatňuje i jako sólový nástroj a pronikla také do džezu. V tanečních orchestrech bývá nahrazována elektrofonickou kytarou.