Egyptské pyramidy. Visuté zahrady princezny Semiramis. Mohutná Feidiova socha Dia. Artemidin chrám v Efesu. Mauzoleum v Helikarnasu. Maják na ostrově Pharos. Sedm divů světa, tak, jak je pojmenoval antický svět. Naše civilizace příliš roztáhla svá křídla, a tak nás již velikost pyramid velmi neohromí. Hledáme divy jinde. Jsou často méně nápadné než pyramidy, jsou víc o tom, co kolem sebe poznáváme, než o tom, co vytváříme. Proto klademe našim současníkům otázku: Co dnes považujete za sedm divů světa?
Prof. RNDr. Július Krempaský DrSc. (*1931)
fyzik, který se zabývá výzkumem pevných látek a transportními jevy v nich.
Tři písmena, dva matematické pojmy a jedno číslo říkají, že hmota a energie jsou v jistém smyslu ekvivalentní. Není mnoho tak jednoduchých, ale o to obsažnějších vyjádření zákonitostí světa, ve kterém žijeme. Je to jeden ze závěrů Einsteinovy teorie relativity, nejkrásnější, nejelegantnější a intelektuálně nejuspokojivější vědecké teorie.
Div je divem, když šokuje, a Einstein teorií relativity opravdu šokoval. Všechny teorie před Einsteinem popisovaly děje ve vesmíru tak, že zkoumaly určité těleso z hlediska dějů, které na něj působí. Einštein popsal působení zkoumaného tělesa na celý vesmír a v rámci svého nového relativistického pohledu získal něco neočekávaného. Energie se mu objevila v podobě dvou členů: m je hmotnost a c je rychlost světla - 300 000 km/s. Rychlost světla je velké číslo, c2 je obrovské číslo. Jestliže do rovnice dosadíme hmotnost kamene, který třeba leží na cestě, vyjde nám, že se v něm nachází tolik energie, jaké nevyrobí např. všechny slovenské elektrárny za rok!
Princip relativity je spojení s Maxwellovými rovnicemi vyžaduje, aby hmotnost byla úměrná energii, kterou obsahuje těleso. Světlo odnáší hmotnost. Tato úvaha je veselá a podmaňující. "Ale jen jestli se mi jen Hospodin nesměje a netahá mne za nos, to nemohu vědět." Takto se o tom mém divu vyjádřil sám jeho autor. Já si dovolím Hospodina velebit za to, že žil člověk, který se jmenoval Albert Einstein.
Zdroj: Čorba Jaroslav: Divit se je lidské, Vydavatelství Fischer, ISBN 80-85919-13-3