Za největší div Česka označili dnes diváci České televize fiktivního génia Járu Cimrmana. Mezi sedmi divy Česka ještě podle diváků patří objev krevních skupin Jana Janského, Wichterleho kontaktní čočky, české sklo, král a císař Karel IV. nebo nejvýznamnější česká památka Pražský hrad a české pivo.
Anketa odstartovala v dubnu 2010. Lidé mohli vybírat z 50 divů, do finálového večera postoupilo deset nejúspěšnějších. Sedm divů Česka lidé dnes večer vybrali pomocí SMS hlasování.
Vizitky vítězů ankety České televize 7 divů Česka dle pořadí hlasování:
Fiktivní český génius Jára Cimrman se zrodil v roce 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka; u jeho zrodu stáli Jiří Šebánek, Karel Velebný a Zdeněk Svěrák. Mystifikace okolo postavy zapomenutého všeuměla dala vzniknout Divadlu Járy Cimrmana, jehož hlavními protagonisty se stali Svěrák a před pár dny zesnulý Ladislav Smoljak a jehož prvním představením byla v roce 1967 hra Akt. Následovalo dalších 14 her, které si získaly nebývalou přízeň diváků a staly se doslova nesmrtelnými jako sám Cimrman, jemuž bylo odhaleno mnoho pomníků a pamětních desek, a to nejen v ČR.
Jan Janský (1873-1921) - Neurolog a psychiatr, jenž světově proslul díky klasifikaci čtyř krevních skupin. Ty sice objevil už v roce 1901 Rakušan Karl Landsteiner, který ale popsal jen tři. Janský nezávisle na něm uveřejnil v roce 1907 práci, v níž podle určitých rozdílů v některých vlastnostech krvinek rozlišil čtyři krevní skupiny. Jan Janský byl též propagátorem dárcovství krve; na jeho počest je bezpříspěvkovým dárcům krve v ČR a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.
Otto Wichterle (1913-1998) - Autor či spoluautor asi 150 patentů, proslul zejména objevem prvního českého umělého vlákna (silonu) a měkkých kontaktních čoček, které dnes používají miliony lidí po celém světě. Rozhodující pokusy s výrobou čoček z hydrogelu provedl v roce 1961, kdy si z dětské stavebnice Merkur sestavil prototyp odlévacího zařízení. Byl zakladatelem a prvním ředitelem předchůdce Ústavu makromolekulární chemie, funkce byl zbaven kvůli politickým postojům v roce 1969. V roce 1990 se profesor Wichterle stal předsedou Akademie věd a od roku 1993 až do své smrti byl jejím čestným předsedou.
Symbol českého státu a nejvýznamnější česká památka, která byla tradiční sídlem českých panovníků a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. S rozlohou téměř 70.000 metrů čtverečních je největším souvislým hradním komplexem na světě. Založen byl kolem roku 880 knížetem Bořivojem. Dominantou tohoto souboru paláců a církevních staveb je katedrála svatého Víta, která slouží též jako pokladnice českých korunovačních klenotů a mauzoleum králů. Na věži katedrály je zavěšen i největší český zvon Zikmund. Od roku 1992 je Pražský hrad na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Nejslavnější panovník české historie, přezdívaný Otec vlasti, na trůn usedl v roce 1346 po smrti svého otce Jana Lucemburského a zubožené české království dovedl jako císař Svaté říše římské mezi nejmocnější státy v Evropě. Nejen v Čechách položil tento vzdělaný a obratný státník základy řady významných institucí a staveb, jež nesou jeho jméno. Založením první univerzity ve střední Evropě v roce 1348 učinil z Prahy středisko vzdělanosti a kultury. Jeho ostatky spočinuly v královské hrobce, kterou nechal postavit pro sebe a svou rodinu v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Patří mezi nejznámější piva ve světě a je též chráněným zeměpisným označením v EU. Češi vypijí ročně asi 160 litrů na hlavu, což je nejvíce na světě. Tradice českého pivovarnictví sahá podle dochovaných dokladů do roku 1088, kdy první český král Vratislav II. přidělil kostelu na Vyšehradě desátku chmele na vaření piva. Pivo se ale zřejmě v Čechách vařilo už dříve. V roce 1842 se zde také díky kvalitním domácím surovinám zrodilo nejpopulárnější české pivo - plzeňský spodně kvašený ležák, který dal jméno a stal se vzorem piv plzeňského typu (pilsner, pils). Dnes v ČR funguje asi padesátka vetších pivovarů a několik desítek minipivovarů. Asi polovinu českého trhu ovládá Plzeňský Prazdroj, patřící skupině SABMiller.
Doma i ve světě je synonymem kvality a tradice, sahající přinejmenším do 13. století. České křišťálové lustry visí mimo jiné i v Královské opeře v Římě, v milánské La Scale, ve Versailles či v petrohradské Ermitáži. K nejvýznamnějším přínosům českých sklářů se řadí například tavba modrého kobaltového skla rodinou Schürerů v 16. století, objev českého křišťálu v Müllerově sklárně v 17. století či výroba barevných sklovin Bedřichem Egermannem v polovině století devatenáctého. V minulém století se stal v oboru legendou například Stanislav Libenský, který prosadil sklo jako uznávaný sochařský materiál.
e univerzální český génius, vytvořený Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.
Rozhodně je jednoznačně nejznámějším, nejcitovanějším a nejzábavnějším Čechem,
který nikdy nežil. Na motivy jeho života a díla byla vytvořena podstatná část
repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana, hry napsané jeho jménem a vědecké
přednášky. Byl o něm natočen i divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící.
Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák.
Nezávisle na nich se Cimrmanem zabýval i Sallón Cimrman Jiřího Šebánka.
On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde
Cimrman vyjadřuje touhu "uvidět svou vlast Böhmen". Byl jedním z největších
českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů,
vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.
Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k
vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést
spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá
dělat…
Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/program/10267292848-25.04.2010-01:15-2-7-divu-ceska.html
http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/mezi-divy-ceska-patri-pivo-prazsky-hrad-a-jara-cimrman/490319