Egyptské pyramidy. Visuté zahrady princezny Semiramis. Mohutná Feidiova socha Dia. Artemidin chrám v Efesu. Mauzoleum v Helikarnasu. Maják na ostrově Pharos. Sedm divů světa, tak, jak je pojmenoval antický svět. Naše civilizace příliš roztáhla svá křídla, a tak nás již velikost pyramid velmi neohromí. Hledáme divy jinde. Jsou často méně nápadné než pyramidy, jsou víc o tom, co kolem sebe poznáváme, než o tom, co vytváříme. Proto klademe našim současníkům otázku: Co dnes považujete za sedm divů světa?
Jiří Grygar (*1943)
ve Fyzikálním ústavu Akademie věd se zabývá astrofyzikou, je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Je autorem několika vědecko populárních knih, televizní průvodce vesmírných putování, předseda české astronomické společnosti. Je po něm pojmenovaná planetka č. 3336. V roce 1996 mu byla udělilo UNESCO cenu Kalinga za popularizaci vědy.
Je to spojem několika geniálně jednoduchých vynálezů. Dvě kola za sebou, šlapky, řetězový převod, ložisko, volnoběžka a nafukovací dutá pneumatika. Dejte to dohromady s několika trubkami, sedlem a řídítky a rázem se vlastní silou pohybujete pětkrát až desetkrát rychleji, než nám stanovila příroda. Kolo nahrazuje smykové vlečné tření chůze, ke kterému jsme fyzikálně odsouzeni tvarem svých nohou, třením valivým. Výdej energie je pak podstatně nižší.
Mezi všemi dopravními prostředky, které člověk vynalezl, je součinitel tření u bicyklu druhý nejmenší - hned po kolejových vozidlech. Ta však musí pohánět nějaký mechanický motor, nebo přinejhorším táhnout kůň. Na kole si však člověk vystačí sám. S kolem se dostanete téměř všude tam, kde projdete pěšky. Vietnamci dokázali během vleklé partyzánské války uvézt na jednom kole až dva metráky nákladu.
Kolo-bicykl je div veskrze lidský, nepřírodní. Známe z přírody všemožné prostředky k pohybu - tlapy, ploutve, křídla, nohy, smykové destičky u plazů, žádného živočicha však nevybavil vývoj kolečky. A žádný kloub v přírodě není volně otočný na ložisku. Ani kolo, ani volně otočný spoj příroda nezná...
Zdroj: Čorba Jaroslav: Divit se je lidské, Vydavatelství Fischer, ISBN 80-85919-13-3
(c) inforama-thorium