Egyptské pyramidy. Visuté zahrady princezny Semiramis. Mohutná Feidiova socha Dia. Artemidin chrám v Efesu. Mauzoleum v Helikarnasu. Maják na ostrově Pharos. Sedm divů světa, tak, jak je pojmenoval antický svět. Naše civilizace příliš roztáhla svá křídla, a tak nás již velikost pyramid velmi neohromí. Hledáme divy jinde. Jsou často méně nápadné než pyramidy, jsou víc o tom, co kolem sebe poznáváme, než o tom, co vytváříme. Proto klademe našim současníkům otázku: Co dnes považujete za sedm divů světa?
Ladislav Ballek (*1941)
učitel, redaktor, vysokoškolský pedagog. Autor knih Útek na zelenú luku, Puť ako červená lalia, Biely vrabec, Južná pošta, Pomocník, Agáty, Lesné divadlo, Čudný spáč, Trinásty mesiac
Bez této otázky, přiznejme si, nebylo by na světe žádné diskuse, ba ani žádného vyšetřování, hříchu, podezření. A nepochybně ani žádného vynálezu. S tou otázkou se narodila skepse, matka pokroku, kolébka objevů. Bez této otázky nic neřešíme, ani nic nevyřešíme. A tuto otázku zplodilo písmo! Předtím tu nebyla. Na světe určitě ne, jen v nebi. Nepochybné však je, že my jsme s ní v Ráji nedisponovali, vždyť jinak nás odsud nevyženou, protože pomocí ní bychom uměli dobře předvídat, ale i lépe lhát. A ani nás sem odtamtud nepropustili. Nedali nám ji. Tu ji zrodilo až písmo. A ten, který písmo vymyslel, byl, myslím si, přinejmenším nějakým propuštěným andělem. A je přinejmenším naším druhým Prométheem, jen bez jména. Výzkumy primitivních společenstev, které písmo nemají a ani ho neznají, dokazují, že si tuto analytickou otázku nekladou. Umí rozlišit černé od bílého. velké od malého, staré od nového, toto od tamtoho, jednu věc od druhé, ale proč je to tak. na to se neptají. nezkoumají to, nic o tom nevědí. Je jim lépe? Nevím. Ale otázku PROČ? neznají, nebo neznají písmo. A tak si můžeme říci, že tento div nás určil většími, než všechny jiné dohromady.
Zdroj: Čorba Jaroslav: Divit se je lidské, Vydavatelství Fischer, ISBN 80-85919-13-3
(c) inforama-thorium