Egyptské pyramidy. Visuté zahrady princezny Semiramis. Mohutná Feidiova socha Dia. Artemidin chrám v Efesu. Mauzoleum v Helikarnasu. Maják na ostrově Pharos. Sedm divů světa, tak, jak je pojmenoval antický svět. Naše civilizace příliš roztáhla svá křídla, a tak nás již velikost pyramid velmi neohromí. Hledáme divy jinde. Jsou často méně nápadné než pyramidy, jsou víc o tom, co kolem sebe poznáváme, než o tom, co vytváříme. Proto klademe našim současníkům otázku: Co dnes považujete za sedm divů světa?
RNDr. PhDr. Zdeněk Horský, CSc. (1929 - 1988)
pracoval v Historickém a Astronomickém ústavu Akademie věd.Zabýval se dějinami přírodních věd v českých zemích, zejména velkými postavami přírodovědy rudolfinské epochy.
Je to výrazně lidský jev. Je také záležitostí lidské, nikoli strojové paměti. Zvířata svědomí nemají. Také člověk vlastně nemusí mít svědomí, jestliže nechce, aspoň se to tak zdá. Ale považuji za skutečný div světa, že svědomí se ozývá a vždycky se ozve. Je jedinou zárukou toho, že v člověku se vždycky ozve člověk. Je to věc skutečně podivná, a je dokonce záležitostí vědy. Dějiny vědy jsou nejen pamětí vědy, ale i jejím svědomím. A jsou i svědomím společností, i vzhledem k tomu, jak zacházela s vědou. Nemyslím tu na takové křiklavé případy, jako bylo upálení Giordana Bruna nebo Galileiho proces, ale na řadu jiných, dalších případů - třeba na totální vytrhávání stránek, zamlčování autorů a podobně. Z tohoto hlediska dějiny vědy mají skutečně funkci svědomí a tato jejich funkce je stále živá.
Lewis Thomas doporučuje vysílat jako depeši k případné mimozemské civilizaci Bachovu hudbu. Samozřejmě bychom se trochu chvástali, ale to se snad dá prominout. Jde teď o naše svědomí, o to, abychom se při tom poselství nemuseli červenat, že to o nás není ta úplná, celá pravda.
Zdroj: Čorba Jaroslav: Divit se je lidské, Vydavatelství Fischer, ISBN 80-85919-13-3
(c) inforama-thorium