Název měsíce březen byl pravděpodobně míněn jako označení stavu přírody, doby, kdy kvetou břízy. Čím který národ žil severněji (ve vyšší zeměpisné šířce), tím měl "březen" později. Náš kalendářový březen již květ břízy nebere v úvahu, je posunut dopředu. Podle K. Pejmla připadl průměrný počátek květu břízy bělokoré v dolním Poohří v letech 1958 - 1968 až na 17. dubna. Dodejme ale, že někteří jazykovědci spojují původ slova březen s pojmem "březí", t.j. oplodněný, v jisté analogii k názvu měsíce října.
V starém římském kalendáři, který podle pověsti zavedl již Romulus, zahajoval měsíc březen nový rok. I Slované slavili nový rok v březnu, při jarní rovnodennosti. Je to pochopitelné - jaro spolu s jarní rovnodenností symbolicky znamenalo nový život. Březen je také počátkem jarních prací a jarního úklidu v sadech, na vinicích a zahrádkách.
Z březnových pranostik je asi nejznámější č. 2. Málokdo se však přitom asi zamyslel nad tím, zda jsou doslova skutečně pravdivé. Komu by se totiž líbilo, kdyby topiči nebo teplárny vůbec s odvoláním na naše známé rčení zahájili topnou sezónu místo v říjnu až v březnu? Nebuďme však na tvůrce pranostik příliš přísní, jistá zmatečnost rčení vznikla zřejmě kvůli rýmu. Jiná věc je zda lze v dnešních sídlištích vlézt za kamna-totiž radiátor. Dost pochybuji, že by to svedli i ti, kdož plně respektují nebezpečný svět joulů (dříve kalorií) doc. Dolečka. Kdybychom chtěli usmířit rým i skutečnost, zněla by pranostika takto: Březen a duben - u kamen ještě budem.
Trochu záhadné rčení č. 4; F. L. Čelakovský navrhuje rozumět mu tak, že jde vlastně o zvukomalebnou narážku na název měsíce (březen - řezat - bříza) , protože v březnu bývá ostrý, řezavý vítr.
Za jednu z nejhezčích průpovídek o březnu považuji rčení č. 7 z Chodska, které má svůj nesporný půvab i hodnotu. S jakým osluněním můžeme v březnu počítat? Astronomicky možný svit činí za celý měsíc asi 371 hodin, tedy v průměru připadá na den 12 hodin. Skutečný svit je však s ohledem na terénní překážky a oblačnost o něco kratší; v jednotlivých březnových dnech se trvání slunečního svitu pohybuje v nížinách průměrně kolem 3-4 hodin, ve Vysokých Tatrách kolem 6 hodin. Ve střední Evropě se velmi pravděpodobně vyskytuje několikadenní příznivé a slunné období mezi 16.-26. březnem. V tuto dobu už přestává mít "krátké ruce", neboť je nad obzorem plných 12 hodin; to vede k prohřívání vzduchu a denní teploty prudce stoupnou. Průměrně každý šestý rok dosáhnou teploty vzduchu v nížinách až 20°C.
Překvapivé je, že pranostiky se s výjimkou č. 8 nezajímají o březnové ochlazení ("březnovou zimu"), nýbrž spíše o sněžení (č. 10-12). Březnový sníh však na rozdíl od únorového bývá vykládán rozdílně. Zatímco jedno rčení přirovnává sníh co do prospěšnosti k hnojivu (č.12), druhá dvě ho označují za škodlivý, zvláště trvá-li sněhová pokrývka od prosince. K. Pejml to vykládá tím, že dlouho ležící sníh vytváří na ozimech podmínky pro vznik plísně sněžné. Voda ucpává půdní kapiláry a působí nedostatek kyslíku v půdě; to se projevuje na kořenové soustavě a ta odumírá.
Průpovídky č. 13-16 si velmi cení prach; dokonce i jeho malé množství - 1 lot - má vysokou protihodnotu 1 dukátu (1 lot je stará jednotka hmotnosti, rovná se 1/32 české libry neboli 16 g). Jinými slovy, v březnu se vyžaduje spíše suché počasí, ale i rčení č.18 poznamenává, že se nesmí jednat o skutečně výrazné sucho.
Všimněme si blíže jednoho z "dešťových" rčení, č. 23. Je to pokus o dlouhodobou předpověď srážek na tři měsíce. Jsou však březen a červen co do vláhy rovnocenné? Např. v Brně činní za období 1931-1960 průměrný březnový úhrn srážek 25 mm, ale červnový 72 mm. Je tedy červnový úhrn srážek téměř třikrát větší než březnový. To souvisí s ročním chodem srážek u nás; nejvíce je jich v létě v důsledku bouřek. To je jeden z rysů středoevropského kontinentálního (pevninského) podnebí. Naše pranostika tedy neplatí; zdá se, že k nám byla přinesena odjinud.
Po problematické lednové "bouřkové" pranostice č. 18 se setkáváme v březnu s prvními jarními bouřkami, které se však považují ještě za předčasné a měli by být kompenzovány studeným a sněživým májem (č. 24). Za první měsíc bouřkové sezóny se obvykle počítá až duben.
Prognostický význam mlh v březnu se zdá poněkud nadsazený (č. 25-29); nejzřetelnější je to u posledního rčení. Problémem, zda četné březnové mlhy přinášejí po 100 dnech četné bouřky, se svého času zabýval významný německý meteorolog W. Hesse (1915-1979). Zkoumal tuto pranostiku - silně připomínající č. 26 - na základě meteorologických porovnání za více let v oblasti mezi Lüneburgem, Erfurtem a Halle a dospěl k zápornému výsledku.
Zajímavé je statistické hodnocení vztahů mezi teplotami března a sousedních měsíců podle P. Kovanice. Březen je měsícem nejméně závislým na teplotách předchozích měsíců. Jeho vliv na další měsíce je větší než vliv února. Silný, staticky významný, kladný vliv má březen na následující duben a říjen téhož roku a na listopad následujícího roku. Jinými slovy: po březnu teplejším než obvykle bude pravděpodobně následovat i nadnormálně teplý duben a říjen téhož roku a listopad příštího roku. To ovšem mluví proti jinak hezké pranostice č. 9.
Nejznámější v březnu jsou asi pranostiky řehořské, které co do počtu soutěží s rčeními josefskými.
Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985
Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.