Pranostiky – červen

  1. Chladný květen, červen vlažný — je pro sýpky, sudy blažný.

  2. Červen studený — sedlák krčí rameny.

  3. Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

  4. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.

  5. Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

  6. Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

  7. V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

  8. Červen mokrý a studený — bývají žně vždy zkaženy.

  9. Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

  10. Hřímá-li v červnu, zvěde se obilí.

  11. Červnové večerní hřmění — ryb a raků nadělení.

  12. Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

  13. V červnu-li víc sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.

  14. Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času.

  15. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

  16. Jaký červen, takový i prosinec.

  17. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

  18. Červen stálý — prosinec dokonalý.

  19. Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.

Dnes je červen (latinsky iunius) název šestého měsíce roku. V staročeských spisech se červnem nazýval měsíc sedmý (latinsky iulius), měsíc šestý se pak označoval jako malý červen; později byl odlišen tím, že k názvu měsíce sedmého byla připojena přípona -ec (červenec).

Jméno červen se vysvětlovalo různě, počínaje červenáním jahod a ovoce v tomto měsíci, přes červy, kteří tohoto měsíce působí škody na stromech a ovoci, a konče červeností růže šípkové, která v této době nejbujněji kvete. Ačkoliv původ pojmenování června není dodnes zcela jistý, nejpravděpodobněji souvisí s hmyzem červcem, který se v minulosti užíval k barvení látek. V Polsku dával skvělou červeň Coccuspolonicus, který se vyskytoval na koříncích chmerku vytrvalého. Polský červec se sbíral okolo Jana (24. 6.), tedy opravdu nejvíce v našem měsíci červnu.

Přehlížíme-li červnové pranostiky, je dosti nápadné, že jich na tento měsíc připadá nejméně ze všech měsíců od začátku roku. Pokud jde o stáří jednotlivých rčení, má pouze průpovídka č. 2 doložen r. 1852.

Rozborem některých červnových pořekadel se zabýval V. Kakos (1983). Připomíná především, že č. 11 vzbuzuje již jen vzpomínky na doby, kdy byly naše toky průzračné. Pranostika č. 15 znamená, že teplotní anomálie, která se vyskytne v červnu (kladná či záporná), by měla nastat i v září. Kakos ověřoval toto tvrzení na základě výsledků dvousetleté klementinské řady teplot vzduchu a zjistil, že ve 110 případech rčení vyšlo a v 90 nikoliv. Tedy zrnko pravdy rčení skutečně obsahuje, ale pro využití v dlouhodobé předpovědi je to málo. Hůře dopadla prověrka dílčí průpovídky č. 16 o vztahu mezi červnem a prosincem, kdy poměr 100 příznivých na 100 nepříznivých případů ukázal zřetelně na náhodný jev.

Rčení č. 17 o vlivu mírných teplot v červnu na mírné mrazy v prosinci by se mohlo hodit energetikům, avšak pro svou statistickou nevýznamnost je jen pouhým přáním. Velkou část dalších pranostik (např. č. 18 a 19) však téměř nelze vyhodnocovat, neboť každý si může pod mlhavými a neurčitými pojmy „stálý" či „dokonalý" představovat něco úplně jiného.

Podívejme se proto, co vyplývá pro červnové teploty ze statistického hodnocení P. Kovanice. Pokud jde o celkovou závislost na předchozích měsících, je červen ve stupnici závislosti až na 6. —7. místě. Z hlediska celkového vlivu na následující měsíce je pak dokonce na 10. místě. Má silný statisticky významný kladný vliv na červenec a střední statisticky významný vliv na srpen. To znamená, že po červnu teplejším než obvykle bude pravděpodobně následovat i nadnormálně teplý červenec, popř. srpen.

Nejznámější červnové pranostiky jsou bezpochyby ty, které se vztahují k Medardovi a souvisejí s nástupem evropského letního „monzunu". Nejvíce rčení se však týká Jana Křtitele vzhledem k jeho blízkosti k letnímu slunovratu.

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium