Pranostiky - červenec

  1. Když dne ubývá, horka přibývá.
  2. Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
  3. Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
  4. Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
  5. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  6. Slunce peče - déšť poteče.
  7. Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
  8. V červenci do košile rozdělej se, a v prosinci po uši oděj se.
  9. Jaký červenec, takový leden.
  10. Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

Červenec (latinsky iulius) je sedmým měsícem roku; o původu jeho latinského jména jsme již hovořili u června. Z hlediska pranostik je překvapivé, že tento prázdninový měsíc má nejméně měsíčních rčení z celého roku. Souvisí to snad s tím, že rolníci měli plné ruce práce s polními pracemi, a tak neměli čas zamýšlet se nad formulací povětrnostních pořekadel?

Rčení č. 1 je protipólem lednové pranostiky č. 8: Roste den, roste i zima. Připomeňme si podobnou průpovídku č. 3 k 24.6.: Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.Zdá se to být na první pohled nelogické, protože kratší den znamená zároveň méně dopadlého slunečního záření, takže by mu měl spíše odpovídat pokles teploty vzduchu.Ale v důsledku dlouhodobého prohřívání a akumulace tepla v půdě, popř. v atmosféře má pranostika reálné jádro. Jen je potřeba upřesnit, po jaké období naše pořekadlo opravdu platí. Nelze přece vážně tvrdit, že horka přibývá až do zimního slunovratu. Počátek platnosti naší průpovídky je jasný: letní slunovrat, tj. 21.červen, kdy činí v Praze-Klementinu dlouhodobý průměr teploty 18°C. Poté sice již dne ubývá, avšak průměrné teploty dále stoupají a vrcholení v ročním chodu teploty je dosaženo průměrnou denní teplotou 20,0°C ve 4 dnech během období od 15. do 31. července. Naše pořekadlo je tedy výstižné pro období 20-40 dnů po letním slunovratu.

Pranostika č.2 je výstižnou charakteristikou červencového počasí - snad až na ty vichřice. Ale vezměme to pěkně popořádku. Víte, jaký je správný význam slova parno? Velké horko, vedro - nesouvisí to tedy vůbec s vodní párou (stejně jako kouřmo s kouřem). Je-li totiž v létě "vlhké" teplo neboli vysoký tlak vodní páry ve vzduchu, které už pociťuje lidský organismus jako nepříjemné, mluvíme o dusnu. Za hranici dusna se obvykle považuje tlak vodní páry 18,8 mbar (hPa). Může jí být dosaženo při různých dvojicích hodnot relativní vlhkosti a teploty vzduchu (např. vlhkosti 100% a teplotě 16,5°C nebo 40°C a 31,8°C). Z toho plyne, že čím vyšší je teplota vzduchu, tím nižší relativní vlhkost stačí k tomu, abychom měli pocit dusna. Jak je to s červencovým vedrem, jsme si již řekli u první pranostiky. Dojdeme, že hlediska dlouhodobých průměrných měsíčních teplot je červenec u nás opravdu nejteplejším měsícem roku. Konkrétní výše teploty však závisí na nadmořské výšce, takže průměrná červencová teplota v Ivančicích činí 19,3°C, v Pardubicích 18,4°C, kdežto na Lysé hoře (1317 m n. m.) již jen 11,8°C a na Sněžce (1603 m n. m.) 8,3°C. S vysokými teplotami v červenci souvisí i letní bouře a krupobití.

Milovník lahodných moků Matěj brouček by byl asi raději, kdyby červenec přinášel oblíbený staročeský nápoj medovinu místo medovice, což je včelařský výraz pro sladký povrch na listech nebo jehličí, výměšek přemnožených mšic a červců z nespotřebovaných šťáv. Medovici jste jistě pozorovali buď přímo na stromech, nebo jste si všimli ulepených chodníků či karosérií aut zaparkovaných pod stromy. Výskyt medovice je jedním ze základních pramenů rentabilní medové snůšky; obvykle je i signálem pro postřik jádrového ovoce a zeleninových kultur. S těmi hojnými vichřicemi to však již v červenci moc nesedí. Mohou se sice vyskytnout právě při bouřkách, ale daleko častěji jsou od prosince do května; dostali se asi do naší průpovídky jen kvůli rýmu s medovicemi.

Pořekadla č. 3-5 sice spolu souvisí, každá však říká něco jiného. Z dlouhodobého hlediska je nutno souhlasit s rčením č. 3, že červenec je nejteplejším a srpen druhým nejteplejším měsícem roku. Z tohoto hlediska by měla pravdu i pranostika č. 4. Jak potom chápat průpovídku č. 5, že co červenec neupeče, to již v srpnu neuteče? Má patrně na mysli případy, kdy po chladném červenci staří hospodáři doufali, že žezlo teplého léta ještě převezme srpen. Může se však tato "záměna" v konkrétním roce opravdu vyskytnout? Může. Podle 200leté řady teplot v Praze-Klementinu byla průměrná teplota srpna vyšší než teplota července přibližně v 1/3 všech roků. To znamená, že ve zbývajících 2/3 všech let platilo pořekadlo č.4.

Pro zajímavost si všimněme, jak to vypadalo s nejteplejším srpnem v posledních 25 letech. Za pozornost stojí především výjimečná série tří po sobě jdoucích roků 1960, 1961 a 1962, kdy byl z teplotního hlediska červenec ve srovnání se srpnem vysloveným outsiderem. V nedávném desetiletí 1974-1983 byla pranostika č. 5 nejvýrazněji splněna v r. 1974, kdy na území celého Česka byl srpen o 2,5-3 °C teplejší než prominentní červenec.V živé paměti je možná i léto 1981, které se stalo kuriózní tím, že na většině území Čech se srpen vyrovnal červenci, takže byla doslova splněna průpovídka č. 3, kdežto na území Moravy byl srpen teplejší zhruba o 0,5-1 °C, takže nebylo splněno rčení č. 4, ale tím zároveň výjimečně splněno pořekadlo č. 5.

Kdyby znal pranostiku č. 6 o "pekoucím slunci a následném dešti (přesněji krátkodobém lijáku) Herrmannův pan Kondelík, nebyl by se asi vůbec vydal v parné červencové neděli na pěší výlet za Prahu, který skončil takovým fiaskem. Liják, který ho postihl, byl nepochybně průvodním jevem místní bouřky "z tepla" neboli bouřky uvnitř téže vzduchové hmoty, která se vyskytuje v horkém letním dni v odpoledních hodinách (narozdíl od frontálních neboli "tažných" bouřek, vázaných na přechod studené fronty, které se mohou vyskytnout víceméně kdykoliv během dne či noci). Bouřky z tepla jsou rozhodujícím způsobem ovlivněny místními podmínkami: lehko vznikají při vhodné povětrnostní situaci tam, kde jsou impulsy pro vznik konvence ve zvlněném terénu (v horách). Vedra sama o sobě přitom nejsou pro vznik místní bouřky dostačující. Pravděpodobnost bouřky vzrůstá také s vlhkostí v ovzduší, a proto "peče-li" v létě slunce již od rána a máte pocit dusna, pláštěnky s sebou!

Rčení č.9 (částečně i č.10) by se při povrchním přístupu mohlo rozumět zcela nesprávně, a to např. tak, že po teplém červenci bude následovat i teplý leden (jako po tropickém červenci 1983 se u nás vyskytl i teplý leden 1984). Ve skutečnosti však jde o pranostiky "kompenzační": pokud je červenec, jaký má být, očekává se i  studený leden; a opačně, pokud červenec nestojí za nic, užijeme si v zimě málo sněhu a mrazu, zato více deště a bláta. Z dlouhodobého hlediska je červenec skutečně nejteplejším a leden nejstudenějším měsícem roku, avšak v konkrétním roce a v určité lokalitě je kompenzační předpověď věcí neobyčejně ošidnou. Např. po rekordním létě 1983 se vyskytly i rekordně teplé vánoce 1983 a začátek r. 1984; projevila se tedy místo kompenzace setrvačnost.

Podívejme se závěrem, jak se jeví červenec z hlediska meziměsíční korelace teplot podle P. Kovanice. Celková závislost července na předchozích měsících je značná, neboť je na druhém místě ve stupni závislosti. Celkový vliv na následující měsíce se jeví menší, neboť červenec se spolu s dubnem dělí o 4.-5. místo . Průměrná červencová teplota má silný statisticky významný kladný vliv na srpen, září a listopad, To znamená, že po červenci teplejším než obvykle bude pravděpodobně následovat i nadnormálně teplý srpen, září a listopad.

Podle počtu pranostik je nejkritičtějším dnem července Jakub, hodně známá jsou však i rčení o Markétě.

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium