Pranostiky - srpen

  1. Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  2. Srpen začíná, co červenec končil.
  3. Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
  4. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  5. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  6. Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
  7. Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  8. V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  9. Z počátku tohoto měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
  10. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  11. Půlnoční větry přinášejí v srpnu stálé počasí.
  12. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  13. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  14. Když je ráno v srpnu hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  15. Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  16. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  17. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  18. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  19. V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  20. Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  21. Hřímá-li v srpnu, lze očekávat osmého dne opět bouřku.
  22. Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  23. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  24. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  25. Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  26. Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  27. Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  28. Nejsou.li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  29. Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.

Srpen je osmý měsíc v roce.V starořímském kalendáři se původně jmenoval sextilis, tj. šestý měsíc, neboť rok tehdy začínal březnem. Když udělil římský senát císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př.n.l. - 14 n.l., titul Augustus (Vznešený), byl na jeho počest pojmenován tento měsíc augustus. A tento latinský název měsíce srpna přejala i většina evropských jazyků.

Název našeho srpna by napovídal, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně; avšak, jak jsme ukázali ve výkladu o měsíci červenci, jsou žně u nás v této době především ve vyšších polohách. Byl však vysloven názor, že název srpen patrně souvisí s litevskými sirpsti, tj. ztráti.

Obrátíme-li teď pozornost k srpnovým pranostikám, již na první pohled nás překvapí, že jejich počet je v porovnání s červencem podstatně vyšší. Druhým zajímavým rysem srpna je, že si pořekadla většinou všímají pouze teplot. I když v srpnu máme co činit se sestupnou částí průměrné roční křivky teplot vzduchu, řekli jsme si, že srpen je v dlouholetém průměru po červenci druhým nejteplejším měsícem roku; k jeho kladům patří však klad, že je zřetelněji méně deštivý než červenec. Srovnáme-li ho dále s červnem, je srpen nejen teplejší, ale i výrazně sušší. Takže je možné srpnové počasí skutečně považovat za nejkrásnější v roce (rčení č.1). O pořekadlech č.3-5 jsme již mluvili v červenci.

Poměrně překvapivá je průpovídka č.7, že srpen je nejteplejším a únor nejchladnějším měsícem roku; za nejteplejší se totiž považuje podle dlouhodobých průměrných měsíčních teplot červenec. Vrátíme-li se však k pranostice č.5, je možno především říci, že srpen je opravdu nejteplejším měsícem roku v třetině všech let. Bratislavský meteorolog K.Krška vyslovil názor, že se jedná o průpovídku vystihující poměry v horských oblastech (ve vyšších nadmořských výškách).

Něco na tom je, protože se jedná o rčení zaznamenané na Chodsku, tedy v oblasti Šumavy. Nahlédneme-li do Atlasu podnebí ČSSR, zjistíme, že Lomnický štít (naše nejvyšší meteorologická stanice) má opravdu nejvyšší průměrnou měsíční teplotu v červnu (4,0°C), čemuž v souladu s naší pranostikou odpovídá i nejnižší měsíční teplota roku v únoru (-10,9°C).

Průpovídku č.9 zaznamenal F. L. Čelakovský. Půlnoční větry ve rčeních č.11 a 12 v současné době označujeme jako severní.

Proč mají vosy radost z rosy v chodské průpovídce č.14? Není to jen pěkný rým? Pokusme se proto nahlédnout do života vos, zda může nějak souviset s počasím a rosou. Naše nejhojněji se vyskytující se vosy - vosa útočná a vosa obecná - si budují velká hnízda většinou v zemi. Když koncem července a začátkem srpna dochází k vosím svatbám, párování se koná částečně venku, většinou ale venku - a rojení už k počasí úzký vztah má. Pokud jde o rosu , právě v srpnu a v září mívá největší vydatnost.Pomůžeme-li si pak pranostikami č.15 a 16, vosy mají radost z rosy asi proto, že je vyhlídka na pěkné počasí, nebude rušeno rojení a nehrozí nebezpečí vyplavení hnízd deštěm. Možná snad i proto, že bude pěkně dozrávat ovoce, jehož šťávou se vosy k naší nelibosti živí.

Jedinými srpnovými pranostikami, všímajícími si srážek, jsou rčení č.17-19. Průpovídka č.17, zaznamenaná v severomoravském pohraničí, má nejen pěkný rým, ale i svoji logiku. Náš kontinentální typ ročního chodu srážek má sice maximum v červenci, srpnový podíl srážek je však ještě poměrně vysoký: na jednotlivých srážkoměrných stanicích ČR činí cca 10-13% ročního úhrnu, tady výrazně převyšuje ideální 1/12 (8,3%) celkových ročních srážek. Na srpnových srážkách se poměrně výrazně podílejí bouřky, V jednotlivých místech Česka musíme počítat s výskytem 3-6 dní s bouřkou. V konkrétním roce se však mohou vyskytnout různé odchylky od tohoto ideálního schématu, jako třeba v srpnu 1983, kdy v Čechách byly zaznamenány neobvykle vysoké srážky (např. 223 mm ve Vráži u Písku znamenalo 372% normálu, 221 mm v Plzni-Bolevci 331% normálu), což ostře kontrastovalo s mimořádným suchem na jižní Moravě, kde pouhých 6 mm srážek v Kuchařovicích u Znojma reprezentuje jen 7% srpnového normálu.

Slezské pořekadlo č.19 lze považovat za dobré místní pravidlo krátkodobé předpovědi počasí, neboť mlhou na výšinách se patrně rozumí oblačnost v horách, a to především frontální (při přechodu atmosférických front). Může se však týkat i rychle rostoucí kupovité oblačnosti, tvořící se častěji než v nížinách v horském terénu jako předzvěst místní bouřky z tepla. Indikátorem hezkého počasí je výskyt přízemních mlh v ranních hodinách. Mlhavý je však význam "mlhového" pořekadla č.21, totiž co se míní šedou mlhou. Že by už naši předkové na venkově v minulém století měli na mysli smog, je málo pravděpodobné. Jednak se jedná o jev, vyskytující se ve velkých průmyslových městech, jednak je pojem smog doložen teprve v r.1905 v Anglii.

"Hřímací" průpovídka č.22 má zjevný pověrečný charakter, mimoto se číslovka osm dosti vymyká pranostikovým zvyklostem. Pořekadlo č.23, usuzující ze srpnového hřímání na srážky a úrodu příštího léta, zaznamenal A. Strnad v r.1793; považuje ho právem za omyl.

Vinařské pranostiky č. 25 a 26 jsou během srpna doplněny rčeními k 10., 15. a 24.8., kam odkazujeme. Pokud jde o předpověď zimy podle počasí v srpnu, platí zde zhruba totéž, co v červenci. Na první pohled jsou záhadné "houbařské" pranostiky č.28 a 29. Domnívám se, že se jedná o nepřímé vyjádření srpnových teplot, tedy: je-lisrpen teplý, jak má být, je hodně hub, a potom by měla být i pravá sněhová zima.

Podívejme se závěrem, jak se jeví srpen z hlediska meziměsíčních korelací teplot vzduchu podle P. Kovanice. Pokud jde o závislost na předchozích měsících, je srpen na 1. místě, to znamená, že je nejvíce závislým měsícem roku. Ve stupnici vlivu na následující měsíce je pak srpen na 3.místě. Srpen má kladný statisticky významný vliv na září a říjen. To znamená, že po zvýšení teploty v srpnu vzhledem k normálu bude pravděpodobně následovat zvýšení teploty v září a říjnu téhož roku nad dlouhodobý průměr. Pozoruhodný je však zjištěný silný záporný vliv srpnové teploty na teplotu měsíce ledna po 29 měsících. To znamená, že po nadnormálně teplém srpnu bude leden po téměř 2,5 letech pravděpodobně chladnější než obvykle.

Nejznámějšími kritickými dny srpnových pranostik je Vavřinec a především Bartoloměj.

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium