Pranostiky - září

Pranostika na září říká, že:

  1. Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  2. Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  3. V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  4. Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  5. Na dešti v září rolníku moc nezáleží.
  6. Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
  7. Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  8. Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  9. Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  10. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  11. Bouřka v září - sníh v prosinci.
  12. Bouřky v září - na jaře mnoho sněhu.
  13. Teplé září - říjen se mračí.
  14. Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  15. Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  16. Jaké počasí v září, tak se i v březnu vydaří.
  17. Babí léto - léto na odchodě.
  18. Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
  19. Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  20. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  21. Pěkné růže v zahradách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  22. Září jezdí na strakaté kobyle.
  23. Podzim jezdí na strakaté kobyle.
  24. Podzimek bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.

Září je devátý měsíc roku. Podle římského kalendáře to byl měsíc sedmý, proto byl nazván september; toto označení proniklo do většiny evropských jazyků. České slovo září se v lidové podvědomí spojuje se slovem záře (zářit). Ve skutečnosti však pochází od slova "zařijen" neboli malý říjen (analogie s malým a velkým červnem neboli červencem), popř. spojení "za řuje" (za říje) ; souvisí tedy s dobou podzimní říje jelenů, která už může koncem měsíce začínat.

Zářijové pranostiky č. 1 a č. 14 velmi připomínají rčení srovnávající z teplotního hlediska červenec a srpen a jsou také navzájem rozporná, avšak pouze zdánlivě.Samozřejmě nelze nic namítat proti průpovídce č. 1. Příbuzné vinařské rčení č. 14 pak asi nemá na  mysli teplotní hodnocení celého října; Vyjadřuje zřejmě názor, že začátek října - v případě výskytu slunného "babího léta" - může ještě dosti přispět k dozrání vinných hroznů před vinobraním.

Pořekadlo č. 2, doložené r. 1846, je v podstatě výstižnou  charakteristikou počasí prvního podzimního měsíce. Naopak slezské rčení č. 3 zaujme velmi naivním vysvětlením červánků. Výraznější purpurové zbarvení oblohy při svítání a soumraku souvisí s optickými jevy při výskytu poměrně suchého vzduchu s určitým obsahem aerosolů.

Poměrně málo pranostik si všímá atmosférických srážek; nejvíce  pozornosti jistě připoutá jadrné rčení č. 6 z Moravského Slovácka.Převažují pranostiky o slunečném, popř. teplém počasí.Na první pohled se zdá absurdní mluvit o září jako slunečném měsíci, bereme-li v úvahu pouze absolutní počet hodin ve srovnání se slunečním svitem v předchozích měsících. Ve prospěch září mluví zřetelně nejnižší průměrná měsíční oblačnost z celého roku, která např. v Brně činí pouze 45% pokrytí oblohy.K rozboru pořekadel o srovnání září a října (č. 13 - 15) se vrátíme u příštího měsíce.

Zastavme se nyní alespoň u srovnání počasí v září a březnu (pranostika č. 16). Září je měsíc, kdy si léto podává ruku s podzimem. Proč by tedy nemohlo mít vliv na počasí vměsíci, kdy si zima podává ruku s jarem? Tvrzení tohoto rčení je však nápadné svou jednoduchostí. Pokud by tomu tak bylo, první, kdo by jeho platnost uvítal by byly meteorologové, neboť by měli postaráno o dlouhodobou předpověď na Měsíc knihy šest měsíců předem. Porovnáme-li základní charakteristiky klimatických prvků např. pro Brno, je to s tou podobností měsíců z hlediska absolutních hodnot více než bledé. Např. průměrné teploty vzduchu v září a v březnu činí 13,8 °C a 3,6 °C, průměrné úhrny srážek 42 mm a 27 mm.Pokud pak jde o vzájemné ovlivnění teplot obou měsíců,nebyl žádný statisticky významný vliv září na březen zjištěn.

Na hranici náhody se ukázalo i vzájemné ovlivnění srážek, takže nemá nejmenší prognostický význam.Pranostika zřejmě vznikla z přesvědčení, že když se v obou měsících vyskytuje rovnodennost, mělo by to mít za následek i stejné počasí. Značná setrvačnost počasí je však příčinou, že září si většinou ponechává charakter léta, naopak březen charakter zimy.

Typickým znakem záříjového a částečně i říjnového počasí je babí léto, zachycené v pořekadlech č. 18 - 19; povíme si o něm blíže v souvislosti s 28. zářím, neboť se v lidové meteorologii nazývá též "létem svatého Václava". Rčení č. 22 a 23 se patrně vůbec netýkají počasí, ale mají asi na mysli příchod podzimu, vyjádřený pestrým zbarvením podzimní přírody.

Všimněme si ještě, jak se jeví září podle meziměsíčních korelací teplot podle P. Kovanice. Pokud jde o celkovou závislost na předchozích měsících, je září v pořadí ovlivnění na 3. místě. Naopak ve stupnici vlivu na ostatní měsíce je na 1. místě - je tedy nejvlivnějším měsícem roku. Má sice kladný vliv na říjen téhož roku, červenec a srpen příštího roku a na duben, září a srpen po dvou letech.To znamená, že po zvýšení teploty v září proti normálu budou pravděpodobně následovat nadnormální teploty vuvedených měsících.

Ze zářijových pranostik se nejvíce rčení vztahuje k Jiljímu,  k Václavovi, k Michalovi.Pozoruhodné je , že žádné zářijové úsloví  nevšímá podzimní rovnodennosti.

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium