Pranostiky - říjen

Pranostika na říjen říká, že:

  1. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  2. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  3. Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  4. Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  5. Září víno vaří, říjen víno pijem.
  6. Teplé září - říjen se mračí.
  7. Po teplém září zle se říjen tváří.
  8. Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  9. Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  10. Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
  11. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  12. Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  13. Teplý říjen - studený listopad.
  14. Teplý říjen - studený únor.
  15. Je-li říjen velmi zelený, bude zase leden hodně studený.
  16. Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  17. Říjen když se blýská, zima plíská.
  18. Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dní bude i v zimě pršet.
  19. V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů.
  20. Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  21. Co v říjnu zimy přibude, v lednu ji opět ubude.
  22. V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  23. Studený říjen - zelený leden.
  24. Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  25. Vějou-li v říjnu severní větry, nedaří se obilí.
  26.  Jestli sníh napadne tohoto měsíce a kolik dní trvat bude, tak stálá bude také zima.
  27. Sněží-li brzy v říjnu, bude měkká zima.
  28. Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sněžit má.
  29. Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  30. Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  31. Když dlouho listí nespadne,tuhá zima se přikrade.
  32. jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda zima tuhá a dlouhá ráda bývá zima.
  33. Když dub hojné ovoce dává, tak má veliká zima a množství sněhu býti.
  34. V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  35. Když se táhnou ptáci blízko stavení, bude tuhá zima.
  36. Říjen a březen rovné jsou ve všem.

Říjen je desátý měsíc roku. Podle starého římského kalendáře, ve kterém rok začínal březnem to byl měsíc osmý - october; odtud proniklo jeho jméno do většiny evropských jazyků. Český název měsíce pochází od jelení řuje, říje (souvisí se slovem řváti).

Pěkné a jasné počasí při měsíčku v pranostikách č. 1 a 2 by asi vinobraní moc nepomohlo. Rčení č. 1, doložené roku 1846, má na mysli, že jasné počasí v noci bývá většinou provázeno i slunečním počasím během dne. Jedná se tedy o pořekadla, která se ještě dotýkají babího léta, o něž vinařům jde. Ale pouze suché slunečné počasí nebývá výhrou. Trochu vláhy je na podzim potřeba proto, aby hrozny nebyly moc malé. Rozhodně však to pěkné počasí nezávisí na fázích Měsíce, ale na vysokém tlaku vzduchu; pouze při dorůstajícím měsíčku si lidé té jasné noční oblohy spíše všimnou. S tím příznivým jasným počasím pro vinobraní to však platí jen do doby, než začnou souvislejší a silnější ranní mrazíky.

Rčení č. 6-8 lze hodnotit jako výstižnou charakteristiku normálního průběhu podzimu. Sugestivně zachycují vystřídání slunečného počasí začátku podzimu oblačným a již deštivějším počasím v říjnu. Pokles teplot od září do října je totiž očekáván, a tak si lidová pořekadla všímají oblačnosti (6,7), popř. srážek (8). Např. Brno má průměrnou oblačnost v září 45 %, v říjnu již 58 %. Tento značný kontrast souvisí s tím, že září má nejnižší průměrnou oblačnost z celého roku; říjen je pak už předzvěstí nejoblačnějšího měsíce roku - listopadu. Zvýšení srážek v říjnu proti září již není tak velké, v průměru jen o 4 mm, přesto deštivé počasí mohlo již způsobit rozbahnění nezpevněných vozovek, takže v extrémních případech by se mohla bořit kola vozů opravdu až po osy. Při principiálním souhlasu s našimi pranostikami musíme však mít na zřeteli, že vlastní příčinou oblačnějšího a deštivějšího října není teplejší, slunnější a sušší září, nýbrž již převládající cyklonální charakter atmosférické cirkulace.

Zajímavé úsloví č. 14 zachytil ve svém Mudrosloví F.L.Čelakovský. Spolu s pořekadlem č. 13 je podle mého názoru nelze pokládat za prognózu, ale spíše za srovnání obvyklých teplotních charakteristik těchto měsíců. Rozhodně je statisticky dokázáno, že pranostika č. 13 neplatí (po říjnu teplejším než obvykle pravděpodobně následuje i nadnormálně teplý listopad). 

Naopak pravdivé jádro má průpovídka č. 15 o důsledcích velmi zeleného tj. teplejšího října na následující leden. Německý meteorolog F. Baur, který se zabýval problematikou dlouhodobých předpovědí počasí, totiž dospěl na základě rozboru sekulární řady teplot ve střední Evropě z let 1802 - 1952 k tomuto závěru : je-li říjen ve střední Evropě o dva stupně Celsia teplejší než obvykle, lze s největší pravděpodobností očekávat studený leden.

Říjnové bouřky pranostiky považují vcelku právem za mimořádný jev, těžko je však hodnotit jako příčinu nestálé zimy s plískanicemi (rčení č. 16 a 17). Průpovídka č. 18 je zřetelně pověrečná.

Jedním z problémů pranostiky č. 21 o srovnání zimy v říjnu a lednu (Hanácký kalendář 1972) je, jak jí vlastně rozumět: ve smyslu rozdílu teplot mezi sousedními měsíci, nebo rozdílu teplot v rozpětí 31 dnů jmenovaných měsíců? Pro Brno je průměrná měsíční teplota v září 13,8°C, v říjnu 8,6°C- "přibude" tedy zimy neboli "ubude" tepla o 5,2°C. Naopak v prosinci je průměrná teplota -1,9°C. Jinými slovy, zimy v lednu vůbec nebude, naopak ještě přibude. Souvisí to patrně s nesprávnou představou, že vrchol zimy z povětrnostního hlediska je již v prosinci, tedy v měsíci zimního slunovratu. Podobný výsledek pak dostáváme pokud jde o rozdíl dlouhodobých průměrných denních teplot mezi počátkem a koncem obou měsíců. Naše průpovídka je tedy zcela mylná.

"Sněhové" pranostiky č. 26 a 28 jsou dosti příbuzné, dělí je však zhruba 175 let; první z nich je totiž podle Partlicia, druhá podle Strnada (jadrněji komentuje , že to jest lež a omylné zdání).

Na "žaludových pořekadlech č. 32-34 si lze rovněž ukázat historický vývoj pranostik. Rčení č. 32 zachytil Partlicius r. 1617, téměř stejně znějící úsloví č. 33 A. Strnad r. 1793 (komentoval je takto: Tomu pak bychom ještě poněkud místa dáti mohli.). A vtipná rýmovaná podoba, zaznamenaná na chodsku (č.34), vznikla v průběhu minulého století.

Poslední průpovídka č. 36 o rovnosti října a března je vyložena fikcí. Např. pro Brno je prům. teplota října 8,6°C a března 3,6°C, průměrné úhrny srážek 46-27 mm.

Závěrem se podívejme jak se jeví říjen z hlediska meziměsíčních korelacích průměrných teplot vzduch podle P. Kovanice. Pokud jde o závislost na předchozích měsících, je říjen ve stupnici závislosti spolu s červnem na 6. až 7. místě. Ve stupnici vlivu na následující měsíce je pak na 6. místě. Říjen má střední statisticky významný kladný vliv na listopad a prosinec téhož roku, dále na červen příštího roku. To znamená, že po nadnormálně teplém říjnu bude následovat též listopad a prosinec téhož roku, popř. červen příštího roku teplejší než obvykle.

Nejdůležitějšími "kritickými" dny říjnových pranostik je Havel a Šimon a Juda.

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium