Pranostiky - prosinec

  1. Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  2. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  3. Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.
  4. Prosinec naleje a leden zavěje.
  5. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  6. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy báti.
  7. Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  8. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
  9. Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  10. Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  11. Jaký prosinec, takové jaro.
  12. Studený prosinec - blízké jaro.
  13. Jaký prosinec - takový červen.
  14. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  15. Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však jen částečně viditelná, nebude mnoho obolí a vína.
  16. Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím měsíci úroda krásná.
  17. Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  18. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  19. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  20. Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  21. Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  22. V prosinci-li zima, sníh-li hodně lítá,hojnost všady bývá žita.
  23. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
  24. Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  25. Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

prosinec je dvanáctý měsíc roku. Ve starořímském kalendáři to byl měsíc desátý - December; toto označení pak v různých obměnách proniklo do většiny evropských jazyků. Český název posledního měsíce roku souvisí pravděpodobně se slovem "siný", "prosinět" ( tj.prosvítat ) - prosincové dny jsou "šedivé", bledé, často mlhavé, neboť slunce svítí v době kolem zimního slunovratu z celého roku nejslaběji.

Všimněme si, že jen velmi málo pranostik (rčení č.1 a č.2) se jen bezprostředně týká vlastní charakteristiky počasí prvního zimního měsíce. Většina pořekadel se vztahuje k úrodě příštího roku, zbytek se zabývá výhledy na nastávající zimu. Pozornost zaslouží především pořekadlo č. 2 o vztahu východních větrů a nemocí.Jeden z možných výkladů je, že se jedná o výskyt východní anticyklonální situace, která bývá provázena teplotní inverzí (zvratem, tj. vzrůstem teploty s výškou) ve spodní vrstvě ovzduší. Právě za anticyklonálních situací dochází v chladném ročním období mísení kapek mlhy nebo kouřma s kouřovými částicemi a výfukovými plyny. Spojení mlhy a kouře vytváří i tzv. londýnskou mlhu neboli "klasický" smog. Při vdechování podobných částic dochází k silnému podráždění sliznic horních cest dýchacích a zvýšené náchylnosti organismu k infekci. Připomeňme, že v prosinci roku 1952, kdy se vyskytl v Londýně nejkritičtější případ smogu, bylo během pětidenního trvání (5.-9. 12.) zaznamenáno na 4000 mimořádných úmrtí.

Jenomže východní anticyklinální situace nejsou pro prosinec typické, častěji se vyskytují v lednu a v únoru.V prosinci obvykle převládá západní a jihozápadní proudění, při němž jsou teploty vyšší než nula, proto toto počasí také může být "zralé" pro infekce. Tomuto výkladu by však odporoval směr větru v naší pranostice, o jejímž původu nevíme bohužel vůbec nic. Ledaže by tvůrci nehodnotili směr větru podle toho, odkud vane, jak je běžné dnes, nýbrž určovali směr podle toho, kam vane.

Také si lámete hlavu, jaký může mýt význam pro úrodu v příštím roce viditelnost Mléčné dráhy? Myslím, že v úsloví č. 15 a 16 vlastně zašifrován požadavek, společný většině prosincových i lednových pranostik, totiž aby už v prvním měsíci zimy pořádně mrzlo. Aby zima zkrátka byla taková, jaká by měla být, tedy hlavně s mrazy, které se vyskytují hlavně v jasném anticyklonálním počasí. "Mrazové" průpovídce č.21 o výnosech žita na výšinách je možné porozumět až s přihlédnutím k příbuzné pranostice č.22. Je-li v prosinci mráz se sněhem, předpokládá se, že bude i "normální" průběh povětrnosti v příštím roce, a lze tedy předpokládat dobré výnosy žita nejen v nižších polohách, ale prakticky všude. Téhož smyslu je i rčení č.12 o významu studeného prosince pro brzké jaro. Začne-li zima včas plnit plán,soudí se, že také přiměřeně brzy skončí,a proto by mělo být časné jaro.

Z kontextu pranostik, požadujících mrazivý a sněžný prosinec, se poněkud vymyká pořekadlo č.26 o pošmourném, tedy oblačném prosinci. Pro jeho interpretaci by bylo potřeba upřesnit místo a dobu vzniku. Pokud jde o význam ledu na cestách pro úrodu zelí v úsloví č.25, odkazujeme na výklad lednové pranostiky č.8.

Podívejme se závěrem, jak se jeví prosinec z hlediska korelací průměrných měsíčních teplot podle P. Kovanice. Ukazuje se především, že je velmi málo vázán na předchozí měsíce. Pokud jde o celkový vliv na následující měsíce, je prosinec svým 11. místem naprostým outsiderem. Má statisticky silný kladný vliv na leden a střední statisticky významný vliv na únor a březen. Jinými slovy: je.li prosinec v daném roce teplotně nadnormální, bude pravděpodobně jako celek (popř. únor a březen) teplotně nadnormální.

Co to znamená? 6e rčení č.3 a č.4 o předpokládaném vystřídání teplejšího prosincem chladným lednem nemá opodstatnění a jde spíše jen o pouhé přání. Potvrzuje se však v podstatě pranostika č.11, vyjadřující setrvačnou tendenci (po teplejším prosinci lze očekávat i teplejší březen).

K nejznámějším "kritickým" dnům prosince patří Barbora, Štědrý den a nejvíce rčení se podle očekávání vztahuje na vánoce (Hod boží vánoční).

Informace byly čerpány z knihy Jan Munzar: Medardova kápě, nakl. Horizont Praha 1985

Poznámka: Všechny zde uvedené pranostiky jsou bez záruk. Jediný spolehlivý ukazatel budoucího počasí je rosnička. Pokud se vám podaří odchytit tento čím dál vzácnější druh žáby, řiďte se výhradně jejími doporučeními.

(c) inforama-thorium