Znáte ten vtip o pacientovi, kterému lékař dal jen šest měsíců života? Protože chudák neměl dost peněz, aby zaplatil za léčení, přidal mu doktor ještě půl roku.
Usmáli jste se aspoň trochu? Pokud ne, je to chyba - smích je totiž podle odborníků velmi dobrý lék. „Prospívá nám i jako fyzický akt,“ tvrdí emeritní profesor William Fry ze Stanfordovy univerzity. „Přispívá ke zrychlení krevního oběhu, a když se vám bránice při upřímném veselí stokrát otřese, vyrovná se to deseti minutám cvičení na veslařském trenažéru.“
Pozoruhodné údaje o léčivé moci smíchu vyplynuly ze sledování, kterého se v roce 1997 zúčastnilo 48 pacientů po infaktu myokardu. Polovina z nich se půl hodiny denně dívala na televizní komedie, druhá polovina sloužila jako kontrolní skupina. Během roku prodělalo deset lidí z kontrolní skupiny další infarkt, zatímco z první skupiny to byli pouze dva lidé.
„Smích bezpečně účinkuje proti stresu,“ připomíná Lee Berk z Kalifornské univerzity. Prokazatelně při něm v organizmu klesá hladina dvou klíčových stresových hormonů, jež můžou vyvolat srdeční arytmie a jejichž účinek se lékaři snaží potlačovat podáváním beta-blokátorů. „Smích prokáže tělu stejnou službu jako tyto léky,“ upozorňuje Berk. „A navíc je to léčba velmi příjemná, kterou si můžete naordinovat každý sám.“
V rámci výzkumného projektu Smích na recept začali vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles hodnotit účinky smíchu u dětí, které trpí vážnými chorobami včetně rakoviny. Předběžné výsledky naznačují, že děti, kterým pouštějí na videu komediální filmy, snášejí lépe nepříjemné léčebné procedury.
Může to potvrdit například jeden třináctiletý chlapec. Po operaci trpěl silnými bolestmi do té doby, než ho v rámci projektu Smích na recept začal navštěvovat spolupracovník tohoto projektu Bill Marx, syn legendárního komika Harpa Marxe. Vyprávěl mu vtipy, předváděl komické scénky, vesele se pitvořil. „Když jsem se smál, na bolest jsem úplně zapomněl,“ pochvaluje si malý pacient.
Peter Jaret, Výběr Reader’s Digest, prosinec 2001