Jeden žák se měl vydat na cestu k vzdálenému klášteru a trápilo ho, že půjde celou cestu sám. Poprosil staršího přítele, aby jej doprovodil a pomáhal mu.
„Rád s tebou půjdu a budu ti pomáhat, jak nejlépe dovedu," řekl přítel, „ale většinu věcí budeš muset udělat sám."
„Nechápu úplně, co tím myslíš."
„Inu, vše to začne už zrána. Když vstanu, nic ti to nepomůže, neboť musíš vstát sám. Umýt se a vyčistit si zuby musíš také sám. A když se nasnídám, nijak tě tím nenasytím. Až se vydám na cestu, rovněž ti to nebude nic platné. Musíš sám přimět své nohy k chůzi."
V té chvíli žák pochopil a vydal se na dalekou cestu sám.
Zdroj: Norbert Lechleitner: 100 moudrých příběhů pro potěšení, Nakladatelství Vyšehrad 2002