Zapalujou se mu lejtka

i tohle prý má na svědomí sám král světáků, dobrodruhů a milovníků, Jakub Casanova. Na sklonku svého života se usadil v duchcovském zámku u knížete Valdštejna, kde dělal knihovníka. Casanova našel zaníceného obdivovatele v místním doktorovi, který ovšem sám příliš štěstí u žen neměl. Proto stále naléhal na zkušeného milovníka, aby mu poskytl nějaký osvědčený recept k získání ženských srdcí.

„Milý doktore," pravil Casanova, „muž musí mít šarm a pěkné nohy. Vy je máte jako pavouk a to se ženám nelíbí."

Doktor si vzal jeho slova k srdci a na příští večírek u Valdštejnů se vylepšil k nepoznání. Vycpal si punčochy hadrovými odstřižky tak, že se objem jeho nohou přinejmenším ztrojnásobil. Čekal na úspěch u žen, ale nečekaně došlo k nehodě. Doktor žertoval, couval při tom ke krbu a vůbec si nepovšiml, že plamínek olízl jeho vycpané punčochy. Hadříky začaly doutnat a místnost se zaplnila štiplavým kouřem.

„Podívejte," vykřikl Valdštejn bujaře, „zapalujou se mu lejtka!" Teď si doktor všiml, co způsobil, a nešťasten opustil rozesmátou společnost, aniž by zde ulovil jediné ženské srdce.

Informace byly čerpány z knihy:

Švandrlík Miloslav, Neprakta Jiří Winter: Proč se to říká, Nakladatelství Epocha, 2005, ISBN 80-86328-72-4

(c) inforama-thorium