K této pozornosti můžeme přijít ve veřejných lokálech nevalné pověsti, při posvícenských zábavách nebo na sportovních hřištích. Jakkoliv si však výprask mnoho let pamatujeme, není tento fakt sám o sobě účelem. Dostali bychom nabančeno, i kdybychom na rány okamžitě zapomněli. Opravdová „pamětná" měla ovšem svůj účel. V dobách, kdy ještě nebyly vedeny v obcích pozemkové knihy, prodával jeden sedlák druhému pole takto: Uzavíratelé kupní smlouvy obešli celý pozemek spolu s rychtářem a malým chlapcem, o němž předpokládali, že bude dlouho živ. Po obchůzce pravil rychtář mladistvému svědkovi: „Pamatuj si a nikdy nezapomeň, že toto pole prodal kmotr Vávra kmotru Jírovi!" Načež popadl býkovec a uštědřil hochovi důkladný výprask.
Tím byl obchod uzavřen a všichni mohli právem předpokládat, že svědek na tento den hned tak nezapomene. Po návratu do vesnice byl hoch odměněn sladkostmi a často dostal i nějaký krejcar. Což se nám po výprasku asi nestane!
Informace byly čerpány z knihy:
Švandrlík Miloslav, Neprakta Jiří Winter:
Proč se to říká, Nakladatelství Epocha, 2005, ISBN 80-86328-72-4
(c) inforama-thorium