Triviální znamená všední, jednoduchý, otřepaný, obyčejný, obehraný, omletý a navíc i trochu hloupý.
S triviálností se potkáme ledaskde. Triviální literatura představuje romány pokleslé úrovně, kde bohatý továrník si po překonání všech nástrah přece jen nakonec vezme chudou, ale krásnou a ušlechtilou, sirotu. Dojímavé až oči vlhnou, ale triviální až hrůza. Ze slepého starce se vyklube její otec, který musel slepotu jen předstírat aby nezhynul hlady a žebrotou nastřádal za dlouhá léta bohatství Dantèsovského rozměru atd. Za triviální literaturu jsou také považovány hrůzostrašné historky, příběhy o supermanech, edice Červená knihovna, pornoliteratura a dialogy většiny nekončících televizních seriálů.
Triviální názvosloví v chemii nahrazuje odborné názvy sloučenin názvy lidovými. Víte co je to hydrogenuhličitan sodný NaHCO3? Obyčejné jedlá soda. Pentahydrát síranu měďnatého CuSO4 zase modrá skalice a hexakyanoželeznatan draselný K4[Fe(CN)6] se triviálně nazývá žlutá krevní sůl. Více zde
V matematice se označení používá pro matematické objekty s velmi jednoduchou strukturou například grupy a topologické prostory. Také tvrzení, že číslo 2 je sudé lze označit jako triviální, neboť přímo plyne z definice sudých čísel.
Proti triviální literatuře nic nemám a dokonce je to někdy i dobrý relax, triviální chemické názvosloví používám běžně, stejně jako sudá čísla. Horší a zlé až arogantně zločinné jsou triviální tvrzení v životě. Ty dokonale a s velkou frekvencí předvádějí naší politici, mluvčí velkých firem, bank a sdělovacích prostředků. „My si přece nemůžeme nezvýšit platy, bylo by to protiústavní,“ posmíval se arogantně do kamery ministr financí, i když všichni dobře slyšeli předsedu Ústavního soudu, že valorizace platů patřila soudcům a ne politikům. Tedy tvrzení triviální a tedy hloupé.
Kvůli samotnému slovu triviální je třeba podniknout výlet do 18. století, kdy v Rakousku vládla osvícená císařovna Marie Terezie. Jak tak panovala, zjistila, že rozvoji země a výroby škodí, je-li lid nevzdělaný. Zavedla proto povinnou školní docházku, aby se děti naučili číst, psát a počítat. Těmto předmětům se říkalo trivium a škole také latinsky trivialit. Slovo trivium je výpůjčka z Říma, byla to křižovatka tří cest. Za Marie Terezie byla triviální škola pokrokem, jenomže později se stala synonymem nejnižší a nejpodřadnější formy vzdělání a tyto vlastnosti převzalo i slovo triviální.
Informace byly čerpány z webu:
http://www.e-kniha.com/proc-trivialni.html
(c) inforama-thorium