Zaujalo mne

Před časem jsem se pod lehkým nátlakem rostoucího počtu blogů dokopal k založení rubriky zajímavostí, které mne něčím zaujaly. Vesměs se jedná o hrubý výběr článků z internetu, knih, časopisů, zpráv nebo odkudkoliv. Zatím vše  plácám na jednu hromadu a jediné kriterium dělení příspěvků je čas....

Takže se nechte inspirovat, pokud se vás alespoň jediný příspěvek zaujme, děkuji - má práce splnila svůj účel:-)

Babi, kolik vlastně je ti let?

Ani bych netušila, že už jsem tak "starý" pamětník

Jednou večer si babička s vnukem povídala o současném životě.
Najednou se vnuk zeptá babičky: "Babi, kolik vlastně ti je let?"

Babička odpovídá: "Nech mě chvíli přemýšlet..!!!
Narodila jsem se před televizí, kopírkou, kontaktními čočkami, antikoncepčními pilulkami.
Nebyly policejní radary, kreditní karty, laserové paprsky.
Ještě nevynalezli klimatizaci, ani sušičky, oblečení se vypralo a pověsilo na čerstvý vzduch, aby uschlo.
Člověk nebyl na Měsíci, neexistovala trysková letadla.
Vdala jsem se za tvého dědečka, žili jsme spolu, v každé rodině byla matka a otec.
Muži nenosili náušnice.
Narodila jsem se před počítači, paralelním studiem a skupinovou terapií.
Lidé nechodili na preventivní prohlídky, nýbrž je lékař dle potřeby posílal na krev a moč.
Dokud mi nebylo 18 let, oslovovala jsem každého muže ´Pane´ a ženu´Paní´ nebo´Slečno´.
Když v té době žena nastoupila do tramvaje nebo do autobusu, děti a mladí lidé spěchali, aby jí uvolnili místo.
Pokud byla těhotná, doprovázeli ji k sedadlu.
Na schodech se ženám přenechávala strana u zábradlí, nastupovaly do výtahu jako první.
Muži nikdy nezdravili ženu, aniž by přitom nepovstali, pokud v okamžiku, když vstoupila, seděli.
Vstávali od stolu pokaždé, když vstala žena, i kdyby to bylo pouze na okamžik.
Muži nám otevírali dveře a pomáhali při odkládání kabátů.
Dívky znamenaly pro svou rodinu čest.
Náš život se řídil střízlivým uvažováním, úctou ke starším lidem, chováním dle zákona, naplňovalo ho plodné soužití s ostatními a odpovědná svoboda.
Učili nás rozlišovat dobré a špatné.
Vážný vztah znamenal, že máme dobré vztahy s našimi bratry a sestrami a dalšími vzdálenými a blízkými příbuznými a přáteli.
Neznali jsme bezdrátové telefony, nemluvě o mobilech.
Neposlouchali jsme stereo nahrávky, FM rádio, kazety, CD, DVD, a neměli jsme elektronické psací stroje, počítače, notebooky. Notebook znamenalo sešit..
Hodinky jsme natahovali každý den.
Nic nebylo digitální, ani hodinky, domácí spotřebiče neměly světelné displeje.
Když už mluvíme o strojích, nebyly ani bankomaty, mikrovlnné trouby, budíky s rádiem. Nemluvě o videorekordérech a videokamerách apod...
Neexistovaly digitální ani barevné fotografie, jen černobílé, a na jejich vyvolání se čekalo nejméně tři dny.
Made in Korea či Vyrobeno v Číně nebo v Thajsku ani neexistovalo.
Neslyšeli jsme o" Pizza", Mc Donaldu nebo o instantní kávě.
V obchodě bylo možné koupit něco i za 5 nebo 25 haléřů.
Zmrzlina, jízdenka nebo osvěžující nápoj stál 70 haléřů.
V mé době byla t r á v a něčím, co jsme K O S I L I, ne kouřili !

Teď mi řekni, kolik si myslíš, že je mi let."

"Ach, babi... více než 200!" odpověděl vnuk.

"Ne, miláčku, pouze šedesát!

Ohlédnutí za 9. ročníkem celostátní konference Počítač ve škole

Ve dnech 3. - 5. 4. se uskutečnil 9. ročník celostátní konference pedagogických pracovníků Počítač ve škole. Celkem 160 účastníků  si mohlo vybrat z téměř 90 příspěvků, jak lze efektivně a zajímavě použít ICT ve vzdělávání.
Pro ty z vás, kteří se konference nezúčastnili, přináším krátké shrnutí.

Pro všechny pak doporučuji navštívit web konference a najít si zde nejzajímavější příspěvky nejen z letošního ročníku.

Punc kvality nastavili hned první den Bořivoj Brdička (PedF UK Praha), který nastínil různé zahraniční trendy individualizace výuky v tzv. obrácené třídě, Petr Svoboda (PedF UK) přehledem mobilních zařízení a jejich využitím v různých předmětech, Rudolf Adler (FAMU Praha) komplexním nadhledem nad filmovou a audiovizuální výchovou. Ondřej Neumajer (PedF UK Praha) seznámil účastníky s čím dál aktivnějším přístupem škol k realizaci státní koncepce projektu Škola21 s využitím metodického portálu rvp.cz.

Z praktických příspěvků využívání ICT ve vzdělávání nejen mne nejvíce zaujali z oblasti multimediálního světa Vladimír Beran (ZUŠ Police nad Metují) se svými stop triky a přímo úžasný amatérský loutkař Bohumír Novák (Nikafilm) s animovanými loutkami.

Ve výuce jazyků zaujal Josef Dvořák z místního gymnázia a jeho vaření výukových materiálů s využitím aplikace Hot Potatoes. Přírodovědci mohli porovnávat využití mobilních měřicích sad PASCO s Tomášem Feltlem (Gy Polička) v chemii a Vernier s Mirkem Kuberou (GML Brno) ve fyzice a matematice.

Informatici se proměnili ve workshopu Štěpánky Baierové (Gy Sušice) a Jana Preclíka (Gy Náchod) v děti, když jsme během hodiny naprogramovali robota ze stavebnice Lego Mindstorms NXT.

K celkové spokojenosti přispěli i komerční firmy, které účastníkům představili nejnovější verze různých aplikací či technologií.

Na konferenci vytvořilo během tří dnů přes 150 neuvěřitelně pozitivně naladěných kreativních pedagogů vynikající atmosféru. Kdo máte zájem, podívejte se alespoň na spoustu  zveřejněných materiálů na webu www.pocitacveskole.cz a pokud budete mít možnost, neváhejte příští rok přijet osobně.

My a konec světa

Celý text najdete v tomto originálním článku